Při každé mši svaté se modlíme „Kyrie eleison“. Co to znamená?
Slovo „elejson“ pochází z (biblické) řečtiny a je překládáno dnes již ne zcela výstižným českým „smiluj se“. Výraz „smilovat se“ se ale již v běžné češtině skoro nepoužívá. Termín spíše navozuje situace z románů, nebo historických filmů, kdy se vítěz nějakého souboje „smiluje“ a ušetří život nepřítele. Ale výraz „elejson“ je (i) o něčem jiném. Abychom mohli pochopit celou šíři tohoto zvolání a osobní přínos pro nás, je dobré krátce nahlédnout do biblických a lingvistických souvislostí.
„Eleos“ znamená nejen pocit a soucit, ale také aktivní pomoc
Řecké slovo „Eleos“ je jedním ze tří výrazů, používaných pro slovo „milosrdenství“. Toto slovo nevyjadřuje milosrdenství jen jako jakousi pocitovou náklonnost k člověku trpícímu nouzi, ale vždycky zároveň také jako skutek, reakci ochotné pomoci. „Eleos“ tedy nikdy není jenom jakési pouhé sladkobolné soucitné smýšlení s druhým člověkem, ale je to zároveň i aktivní vstup do jeho bídy. Tedy jakýsi „účinný soucit“.
Matouš ve svém evangeliu cituje dvakrát slova proroka Ozeáše: „Milosrdenství (eleos) chci, a ne oběť“ (Matouš 9,13 a 12,7; 23,23). Ježíšovi učedníci se tedy nesmějí schovávat za rituální a liturgické zákony a předpisy. Jejich chování má být určováno konkrétní milosrdnou láskou k lidem. A jsou-li milosrdní, dostane se jim milosrdenství. Tak jim to Pán slíbil ve svých blahoslavenstvích (srov. Mt 5,7n).
„Ježíši, vstup soucitně a účinně do této situace!“
Každý křesťan se může ve své bídě obracet k Ježíšovi a spoléhat se na jeho slitování („účinný soucit“) jako například slepý Bartimeus, který dvakrát vykřikne: „Ježíši, smiluj se (eleison) nade mnou!“ (Mk 10,47n). Evangelista vkládá stejné zvolání i do úst ženy s nemocnou dcerou (srov. Mt 15,22) a otce náměsíčného chlapce, vrhaného zlým duchem do ohně a do vody (srov. Mt 17,15). Jako lidé se také často cítíme bezradní, pokud se věci v našem životě nevyvíjejí tak, jak bychom si přáli. Tehdy můžeme a máme prosit Ježíše o slitování, tedy o jeho soucitný a aktivní vstup do našeho problému.
Toto zvolání nám klade církev na srdce např. i při každém slavení eucharistie, kdy zpíváme: „Kyrie eleison.“ A východní církev nám nabízí toto zvolání i jako způsob meditace v tzv. „Ježíšově modlitbě“, kdy s každým nádechem a výdechem spojujeme prosbu: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným.“
Ježíš k nám přistupuje s milosrdenstvím. Proto i my můžeme…
Když se k nám Ježíš milosrdně sklání, dostává se nám uzdravení a zakoušíme vnitřní pokoj. Místo abychom na sebe zuřili, začínáme se sebou samými zacházet milosrdně. Ježíš je milosrdným Spasitelem, který k lidem přistupuje s milosrdenstvím a jedná s nimi milosrdně, když jim odpouští hříchy a uzdravuje jejich rány, čímž jim umožňuje nový start k naplněnému životu. Na základě toho, že naše životy jsou zahrnovány a oživovány Ježíšovým milosrdenstvím (eleos), můžeme se tak každý z nás stávat pramenem jeho soucitného a aktivního milosrdenství i pro své nejbližší okolí, pro svět.
