Čím máte více práce, tím více se modlete  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
02. neděle adventní C / Petr Šabaka - Cesta ke svobodě

Cesta ke svobodě

Promluva 2. neděle adventní C

 

„Vraceli jsme se z lágrů jako plné bystřiny vstříc slunečné zemi. Všechny tváře byly uplakané a srdce neklidná jakoby v bázni cítit se svobodný“ (TURILDO, D. M. Ze žalmu deportovaných. in RAVASI, Gianfranco. Il libro dei salmi III. 9. vydání. Bologna. EDB: 2002). V podobném duchu jsem slyšel svědectví vojáka, příslušníka Československé armády, který po strastiplném dobývání Dukelského průsmyku na hranici řekl: „Od té chvíle jsme byli radostnější, protože pokud zemřeme, pak v naší vlasti.“

Obě dvě svědectví korespondují s atmosférou responsoriálního žalmu: „Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, byli jsme jako ve snách“ (Žl 126,1; liturgický překlad). Těžko se rozmělňují slova, která mají pouze působit na naše srdce, na náš smysl pro svobodu. A o svobodu je třeba někdy usilovat nebo dokonce bojovat.

Prostředí žalmu se odehrává v době návratu Izraelců z babylonského otroctví. V Bibli o tom pojednává asi nejpodrobněji kniha Ezdráš a Nehemiáš. Izrael byl osvobozen k budování vlastní svébytnosti. Vrcholem je pak obnovení smlouvy s Hospodinem a liturgie mu v novém chrámu. Osvobození nového Božího lidu Ježíšem je samozřejmě naplněním starozákonních předobrazů.

Přesto by se mohlo zdát, že je-li Bůh svrchovaný, není možná svoboda člověka jako jedince i jako společenství. Jezuita a biblista Xavier Léon-Dufour k tomu píše: „Svatopisci nezakrývají napětí mezi Boží svrchovaností a lidskou svobodou, ale vysvětlují dostatečně, že milost Boží a svobodná poslušnost člověka jsou nezbytné ke spáse. (…) Tajemné napětí trvá a jedině Bůh ví, jak naklonit lidské srdce, aniž by došlo k jeho znásilnění a jak nás přitáhnout k sobě bez přinucení.“ 

A tak nás slova žalmu povzbuzují, abychom se nebáli investovat do Božího díla. Svět nás považuje za omezené, my jsme však vnitřně svobodní. Svět nás vidí zkroušené, ale my v sobě nosíme pokoj. Svět nás vidí zranitelné až slabošské, ale my jsme silní v tom, který za nás dal život.

Naše svoboda má eschatologický charakter, roste v nás až do chvíle, kdy se s Pánem uvidíme tváří v tvář a uzavřeme s ním poslední smlouvu – na život věčný. A naplní nás radost bez míry.

Čtení z dnešního dne: Pátek 10. 5.

1. čtení - Sk 18,9-18; Evangelium - Jan 16,20-23a

Komentář k Sk 18,9-18: Ze slov, která Pán pronesl k Pavlovi v nočním vidění, je zřejmé ztotožnění se s námi křesťany. Patřím na svém místě, ve své obci, k „jeho lidem“? Může se o mě Kristus opravdu opřít?

Zdroj: Nedělní liturgie

Den matek

(9. 5. 2024) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Nanebevstoupení Páně

(6. 5. 2024) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Svatodušní novéna

(6. 5. 2024) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Podklady k…

Svatý Jan Sarkander (svátek 6.5.)

(5. 5. 2024) Na osobu vězněného kněze Jana Sarkandera se zástupně vylila veškerá zášť, nakumulovaná letitými náboženskými nesváry a…

Den modliteb za pronásledované křesťany

(2. 5. 2024) Každý rok se o 6. neděli velikonoční připomínají naši pronásledovaní bratři a sestry po celém světě.

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2024) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2024) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta? (Odkaz na Vojtechkodet.cz)