Svatá brána symbolizuje Krista, který prohlásil: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude spasen“.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Postní dobaDelší texty Popeleční středa, půst

Popeleční středa, půst

POPELEČNÍ STŘEDA - PŮST

Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem je duchovní obnova člověka. Začátek postního období byl v 6. či 7. století přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, protože neděle není chápána jako postní den. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (= popelec). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu.

Znamením popelce tedy začíná příprava na velikonoční svátky. Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, jako již u starozákonních proroků, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési "duchovní gymnastiky", ale je především působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním způsobem.

Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Vedle klasických forem újmy v jídle či odřeknutí si masných pokrmů se současné době se v řadě zemí rozšiřuje např. "ekologický půst" - omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.


Zpracováno podle knihy Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje" (str. 48-49); vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991.
 


Viz také: Liturgický kalendář


Čtení z dnešního dne: Pátek 27. 12. 2024, Svátek sv. Jana, apoštola a evangelisty

1 Jan 1,1-4;

Komentář k Jan 20,2-8: Jan se nebál zůstat v pozadí, i když byl rychlejší. Ponechal prvenství Petrovi. Vzor pro naše vztahy v církvi…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý Jan evangelista

(26. 12. 2024) svátek 27.12.

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2024) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2024) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2024) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. (Jan Pavel II.)

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2024) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2024) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Koledy - Mp3, texty, noty, akordy

Koledy - Mp3, texty, noty, akordy
(16. 12. 2024) Koledy nesou hluboké poselství. Jsou to písně nejdelších nocí, písně o naději a světle v temnotách.