Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Druhým stěžejním tématem projevu Benedikta XVI. k představitelům politického a občanského života a k diplomatickému sboru byla Evropa, která není myslitelná bez křesťanských kořenů, a naše místo v ní. Evropu nazývá papež domovem. Není to jen světadíl, je to místo, kde jsme doma a kde, jak to v domovech, domácnostech a rodinách bývá, žijeme také z mnohého, co žily a vytvořily předchozí generace.
Druhým stěžejním tématem projevu Benedikta XVI. k představitelům politického a občanského života a k diplomatickému sboru byla Evropa, která není myslitelná bez křesťanských kořenů, a naše místo v ní. Evropu nazývá papež domovem. Není to jen světadíl, je to místo, kde jsme doma a kde, jak to v domovech, domácnostech a rodinách bývá, žijeme také z mnohého, co žily a vytvořily předchozí generace.
„Velké bohatství duchovních a kulturních hodnot, které se vyjadřují jedny ve druhých, nejen utvářelo identitu národa, ale také jí poskytovalo rámec k vykonávání role soudržnosti v srdci Evropy.“ Zatímco se dnes může zdát, že identita Evropy stojí na dosahovaném stupni technického pokroku a na ekonomické síle, poukazuje papež na kulturní a duchovní kořeny Evropy jako na dynamickou skutečnost, která ovlivňovala minulost a ovlivňuje přítomnost a je podstatným prvkem identity Evropy i její sjednocující silou.
Papež také mluví pozorně a vlídně o hlavním městě Praze a opakuje, že je často nazývané „srdcem Evropy“. Tomuto úsloví ale nerozumí geograficky, ale ptá se, v čem ono „srdce“ spočívá: „Ačkoli není jednoduché najít odpověď, jistým náznakem mohou být architektonické klenoty, které toto město zdobí. Úžasná nádhera jeho chrámů, hradu, náměstí a mostů nemůže nepozvednout naši mysl k Bohu. Jejich krása vyjadřuje víru; jsou zjevením Boha, který nás právem nechá přemítat o divech krásy, o níž my lidé usilujeme“. Nejde zde o zbožštění lidských děl, ale o pravdivé uznání skutečnosti, že řada z nich vzešla z přímé inspirace křesťanskou vírou a že celek, je-li krásný, zprostředkovává něco z transcendentní, tedy Boží skutečnosti. Vnímání těchto skutečností může pozornému současníkovi napomáhat k vnímání trvající přítomnosti Boha mezi námi, protože umělecká díla minulosti skutečně nejsou pouhou atrakcí pro turisty, ale jsou jakýmsi „zhmotněním“ nalézané pravdy, víry a naděje našich předků a umožňují tak, aby se duchovní bohatství Evropy, nashromážděné v minulosti, stávalo přítomným i v současnosti a v dalším pokračování dějin.
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
Papež také mluví pozorně a vlídně o hlavním městě Praze a opakuje, že je často nazývané „srdcem Evropy“. Tomuto úsloví ale nerozumí geograficky, ale ptá se, v čem ono „srdce“ spočívá: „Ačkoli není jednoduché najít odpověď, jistým náznakem mohou být architektonické klenoty, které toto město zdobí. Úžasná nádhera jeho chrámů, hradu, náměstí a mostů nemůže nepozvednout naši mysl k Bohu. Jejich krása vyjadřuje víru; jsou zjevením Boha, který nás právem nechá přemítat o divech krásy, o níž my lidé usilujeme“. Nejde zde o zbožštění lidských děl, ale o pravdivé uznání skutečnosti, že řada z nich vzešla z přímé inspirace křesťanskou vírou a že celek, je-li krásný, zprostředkovává něco z transcendentní, tedy Boží skutečnosti. Vnímání těchto skutečností může pozornému současníkovi napomáhat k vnímání trvající přítomnosti Boha mezi námi, protože umělecká díla minulosti skutečně nejsou pouhou atrakcí pro turisty, ale jsou jakýmsi „zhmotněním“ nalézané pravdy, víry a naděje našich předků a umožňují tak, aby se duchovní bohatství Evropy, nashromážděné v minulosti, stávalo přítomným i v současnosti a v dalším pokračování dějin.
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
