Několik myšlenek o přírodě

Věřte, že nechápu, jak je možno jít kolem stromu a nebýt šťasten, když jej člověk vidí.
Mluvit s člověkem a nebýt šťasten, nemilovat ho.
A kolik je překrásných věcí na každém kroku,
které dokonce třeba již úplně ztracený člověk může pokládat za překrásné! (F. M. Dostojevskij)
 
Zeptej se krásy země, zeptej se krásy moře,
zeptej se krásy oblohy, zeptej se všech těchto skutečností.
Všechny ti odpoví: Hleď, jsme krásné. 
Jejich krása je svědectvím. tyto krásy jsou podřízeny změně.
Kdo je stvořil, když ne ten nejkrásnější,
který není podřízen žádné změně? (Sv. Augustin)

Příroda je nám dána také k obdivu a kontemplaci.
Udělejte si na ni čas! Nešetřte jím!
Přijímejte i námahu a únavu,
když pronikáte do obtížně přístupných míst. (Jan Pavel II.)

Jednou přivedla jedna matka svého syna k rabínovi.
Ten se chlapce zeptal: "Dám ti jeden Gulden, když mi povíš, kde bydlí Bůh".
Chlapec mu odpověděl: "Dám ti dva Guldeny, když ty mi řekneš, kde nebydlí".