Utrpení se může stát (dobrodružným) příběhem
Někteří lidé hledí na každodenní utrpení jako na kameny roztroušené po krajině. Ty ztěžují volný pohyb po světě a bolí z nich nohy. Nepřinášejí žádný užitek, a proto jsou dostatečným důvodem k neustálým nářkům a ke svalování viny na všechny okolo nás, Bohem počínaje a bližními konče. Do ležícího kamene lze kopnout, není-li příliš velký, a tak jej odstranit z cesty. Ale je-li to balvan, můžeme si nad ním postěžovat nebo dát průchod svému pohoršení a vzteku. Utrpení lidí, kteří přistupují k věci takto, je skutečná tragédie. Nikdy v nich neuvolní lásku, ten krásný dar vlastního já ve prospěch druhých.
Ale kameny utrpení, roztroušené po našem okolí, mohou mít i jiný příběh (dokonce dobrodružný příběh). Můžeme je přijmout a dovolit Pánu Ježíši, aby z nich vybudoval solidní stavbu, jejíž pevnost a krása budou mít věčné trvání. Takový palác nikdo nepoboří, protože pojivem stavebního kamene je láska probuzená v srdci utrpením.
Utrpení dostalo nadpřirozený smysl
Díky Ježíšově smrti na kříži totiž dostalo utrpení nadpřirozený smysl, což znamená, že se stalo způsobem zadostiučinění za hříchy, cestou duchovního růstu a posvěcení. Jedním slovem, stalo se velikou a drahocennou hodnotou utvářející lidský život.
Kroutíme hlavou, když slyšíme některé světce
Zvolání svaté Terezie od Ježíše: „Zemřít nebo trpět!“, svatého Jana od Kříže „Trpět a být pohrdán!“, nebo svaté Marie Magdalény de Pazzi: „Trpět a neumírat!“, to nejsou jen okřídlené vzdechy podivínů s masochistickými sklony. Svatí se od nás liší mimo jiné tím, že zápasili o odvahu, aby dokázali vstoupit hluboko do tajemství utrpení a jeho smyslu. Pochopili cosi, co my jen velice těžko přijímáme: že utrpení může jít ruku v ruce s pocitem štěstí a vděčnosti Bohu, že může být důvodem slávy a důstojnosti. Proto často kroutíme hlavou, když slyšíme tyto jejich zarážející výroky.
„Každý člověk musí trpět a umírat, avšak je-li živoucí součástí tajemného těla, jeho utrpení a smrt získá výkupnou moc díky božství toho, který je jeho hlavou. To je podstatný důvod, pro který si každý světec přál utrpení.“ (sv. Terezie Benedikta od Kříže)
