V teologii dnes převládá pozornost vůči Duchu
V jednom hodnocení pneumatologie 20. století koncem šedesátých let začíná Wilhelm Breuning spíše negativním zjištěním: "Kdokoli otevře učebnici katolické dogmatiky, je nucen se ptát, zda se obecně v teologii, která se vyučuje na školách, může legitimně mluvit o pneumatologii".
Ještě ráznější je úsudek holandského protestantského teologa Hendrikuse Berkhofa, který začíná svou stať v roce 1974 slovy: "Převládající teologie 20. století mezi tolika věcmi, jež zpracovaly a prohloubily, nebyly s to vyprodukovat jedinou přesvědčivou definici pneumatologie".
V jednom hodnocení pneumatologie 20. století koncem šedesátých let začíná Wilhelm Breuning spíše negativním zjištěním: "Kdokoli otevře učebnici katolické dogmatiky, je nucen se ptát, zda se obecně v teologii, která se vyučuje na školách, může legitimně mluvit o pneumatologii".
Ještě ráznější je úsudek holandského protestantského teologa Hendrikuse Berkhofa, který začíná svou stať v roce 1974 slovy: "Převládající teologie 20. století mezi tolika věcmi, jež zpracovaly a prohloubily, nebyly s to vyprodukovat jedinou přesvědčivou definici pneumatologie".
S odstupem několika desetiletí se poznámka německého a úsudek holandského teologa jeví již jako velmi překonané: publikací o Duchu svatém přibývá do té míry, že se jejich řada stává nepřehlednou. Pneumatologie už, jak se zdá, tvoří samostatný traktát vedle kristologie a teologie a navíc proniká všechny traktáty systematické teologie. V tomto smyslu se hovoří o "znovuobjevení Ducha".
Není mým úmyslem popsat proces, který přinesl takovou míru pozornosti4; stačí říci, že mezi ‘vnitřními’ teologickými důvody převládá přijetí "ekonomické" perspektivy v trinitárním pojednání.
Mezi ‘vnější’ obecné faktory se započítávají v západní teologii, ať už katolické či protestantské, charizmatické hnutí a dialog s Východem.
Jestliže první vyvolal teologii, která by kriticky ověřovala zkušenosti Ducha a tedy vypracování teologie, jež je s to pojmout a ‘kontrolovat’ vztah k Duchu (jak uniknout před Scyllou zužujícího kristocentrismu a Charybdou subjektivistického spiritualismu, podotýká Berkhof), druhý motivoval oživení funkcí Ducha v kontextu rozličných teologických témat.
Pozornost vůči Duchu se stala převládající v současné teologické reflexi, která kromě toho, že vyprodukovala také nezávislé texty pneumatologie6 a tím ke tradičnímu teologickému curriculu přidala nový traktát, podmínila proměnu důrazu především ve třech oblastech: ekleziologii, kristologii a nauce o stvoření. Zatímco v té první se už došlo k pevným bodům, v ostatních dvou oblastech jsme dosud v začátcích.
***
Text celé publikace naleznete zde .
***
Další texty k tématu naleznete zde - v hesle Duch svatý , a zde - v hesle Teologie
Není mým úmyslem popsat proces, který přinesl takovou míru pozornosti4; stačí říci, že mezi ‘vnitřními’ teologickými důvody převládá přijetí "ekonomické" perspektivy v trinitárním pojednání.
Mezi ‘vnější’ obecné faktory se započítávají v západní teologii, ať už katolické či protestantské, charizmatické hnutí a dialog s Východem.
Jestliže první vyvolal teologii, která by kriticky ověřovala zkušenosti Ducha a tedy vypracování teologie, jež je s to pojmout a ‘kontrolovat’ vztah k Duchu (jak uniknout před Scyllou zužujícího kristocentrismu a Charybdou subjektivistického spiritualismu, podotýká Berkhof), druhý motivoval oživení funkcí Ducha v kontextu rozličných teologických témat.
Pozornost vůči Duchu se stala převládající v současné teologické reflexi, která kromě toho, že vyprodukovala také nezávislé texty pneumatologie6 a tím ke tradičnímu teologickému curriculu přidala nový traktát, podmínila proměnu důrazu především ve třech oblastech: ekleziologii, kristologii a nauce o stvoření. Zatímco v té první se už došlo k pevným bodům, v ostatních dvou oblastech jsme dosud v začátcích.
***
Text celé publikace naleznete zde .
***
Další texty k tématu naleznete zde - v hesle Duch svatý , a zde - v hesle Teologie
