Tradiciolnalismus vs. progresivismus v církvi

Napětí mezi těmito tendencemi se dá dobře ilustrovat jedním vtipem. Konzervativec věří, že Duch svatý umřel při smrti Pia XII., a proto se už nesmí s ničím hýbat. Progresivista zase prorokuje, že Duch svatý zemře spolu s ním, a proto je povinen do své smrti všechno vyřešit. Nebo jinými slovy se dá říci, že konzervativec je matka, která má klukovi za zlé, že roste a že mu musí kupovat stále nové kalhoty; progresivista je naopak otec, který se už nemůže dočkat, až bude syn dost velký na práci, proto ho stále tahá za uši, i když kluk piští.

Církev byla zaseta jako hořčičné zrnko a má dorůst v košatý strom. Běda tomu, kdo nechápe pravý rytmus růstu a chce jej zpomalit nebo urychlit umělými zásahy. Je to nežádoucí už v tělesném životě nebo v duševním školení, v duchovním životě je to pak nemyslitelné zvládnout bez dobrého rozlišování duchů.

***

Zpracováno podle knihy Tomáše Špidlíka: Duše poutníka, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.