papež František | Sekce: Kázání
Období během roku (cyklus A)
13. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Kdo je dnes prorokem?)
V dnešním evangeliu Ježíš říká: "Kdo přijme proroka, protože je prorok, dostane prorokovu odměnu" (Mt 10,41). Třikrát se tu objevuje slovo "prorok". Kdo je však prorok? Jsou lidé, kteří si ho představují jako jakéhosi mága, který předpovídá budoucnost; to je však pověrčivá představa a křesťané nevěří na pověry, jako je magie, karty, horoskopy a podobně. Ale... mimochodem, mnoho, mnoho křesťanů si chodí nechat číst z ruky... Prosím... Jiní si proroka vykreslují pouze jako postavu z minulosti, která existovala před Kristem, aby předpověděla jeho příchod. Přitom sám Ježíš dnes mluví o potřebě přijímat proroky; ti tedy stále existují, ale kdo jsou? Kdo jsou proroci? Kdo je prorok?
Prorokem je, bratři a sestry, každý z nás: ve skutečnosti jsme všichni spolu se křtem obdrželi dar a poslání proroctví (srov. Katechismus katolické církve, 1268). Prorokem je ten, kdo v síle křtu pomáhá druhým číst přítomnost pod působením Ducha svatého. To je velmi důležité: číst přítomnost ne jako kroniku, ne... číst ji jako osvícenou a pod působením Ducha svatého, který pomáhá pochopit Boží plány a odpovídat jim... Jinými slovy, prorok je ten, kdo ukazuje druhým na Ježíše, kdo o něm vydává svědectví, kdo pomáhá žít dnešek a budovat zítřek podle jeho plánů. Proto jsme všichni proroky, Ježíšovými svědky, "aby síla evangelia zazářila v každodenním, rodinném a společenském životě" (Lumen gentium, 35). Prorok je živým znamením ukazujícím na Boha druhým, prorok je odrazem Kristova světla na cestě svých bratří a sester. A tak se můžeme ptát sami sebe: Mluvím - každý z nás - já, který jsem byl ve křtu "vybrán za proroka", a především žiji jako Ježíšův svědek? Přináším do něčího života trochu jeho světla? Osvědčuji se v tomto ohledu? Ptám se sám sebe: Jak se daří mému svědectví, jak se daří mému proroctví?
Kristus nás v evangeliu také žádá, abychom přijímali proroky; proto je důležité přijímat se navzájem jako takové, jako nositele Božího poselství, každý podle svého postavení a povolání, a to tam, kde žijeme, tedy v rodině, ve farnosti, v řeholních společenstvích, v ostatních sférách církve a společnosti. Duch svatý rozdělil ve svatém Božím lidu dary proroctví: proto je dobré naslouchat všem. Například když je třeba učinit důležité rozhodnutí - myslete na to -, je dobré se nejprve modlit, vzývat Ducha, ale pak naslouchat a vést dialog a důvěřovat, že každý, i ten nejmenší, má totiž co důležitého říci, má prorocký dar, o který se může podělit. Tímto způsobem se hledá pravda a šíří se klima naslouchání Bohu a svým bratřím a sestrám, v němž se lidé necítí být přijímáni, jen když říkají, co se lidem líbí, ale cítí se být přijímáni a oceňováni jako dar pro to, čím jsou.
Pomysleme na to, kolika konfliktům by se dalo tímto způsobem předejít a kolik by se jich dalo vyřešit, kdybychom naslouchali druhým s upřímnou snahou porozumět si navzájem! Ptejme se nakonec sami sebe: Vím, jak přijímat bratry a sestry jako prorocké dary? Věřím, že je potřebuji? Naslouchám jim s úctou, s touhou učit se? Každý z nás se totiž potřebuje učit od druhých.
Kéž nám Maria, Královna proroků, pomůže vidět a přijímat dobro, které Duch zasel do druhých.
Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.
Autor: papež František
Související texty k tématu:
Poslání
- Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…, ale i všech ostatních…
- Bůh mě nestvořil bezdůvodně
- Bůh nás dnes posílá pomáhat tam... kde právě teď jsme
- Může mě vůbec Bůh použít?
- První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´
- Stačí, abychom na ty, které nám Bůh posílá, pohlíželi s láskou
- V životě není malých rolí