Neschopnost odpouštět je vždy velkou překážkou. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
25. neděle v mezidobí - B / Angelus - papež František (Skutečná moc není nadvláda, ale péče o slabé)

Dnešní liturgické evangelium (Mk 9,30-37) k nám promlouvá o tom, jak Ježíš oznamuje, co se stane na vrcholu jeho života: „Syn člověka,“ říká Ježíš, „bude vydán do rukou lidí a zabijí ho, ale po třech dnech vstane z mrtvých“ (v. 31). Učedníci však při následování Mistra mají na mysli a také na rtech něco jiného. Když se jich Ježíš ptá, o čem to mluvili, neodpovídají. 

Věnujme tomuto mlčení pozornost: učedníci mlčí, protože se dohadovali o tom, kdo je největší (srov. v. 34). Mlčí ze studu. Jaký kontrast ke slovům Kristovým! Zatímco Ježíš jim svěřoval smysl svého života, oni mluvili o moci. A tak jim nyní stud zavírá ústa, stejně jako jim předtím pýcha zavírala srdce. Ježíš však otevřeně odpovídá na slova vyslovená šeptem podél cesty: „Kdo chce být první, ať je poslední“ (srov. v. 35). Chceš být velký? Udělej se malým, dej se do služeb všech.

Slovem, které je stejně prosté jako rozhodné, Ježíš obnovuje náš způsob života. Učí nás, že skutečná moc nespočívá v nadvládě nejsilnějších, ale v péči o nejslabší. Pravá moc spočívá v péči o nejslabší, to tě činí velkým!

Proto Mistr zavolá dítě, postaví ho mezi učedníky a obejme ho se slovy: „Kdo přijme jedno z těchto dětí v mém jménu, přijímá mě“ (v. 37). Dítě nemá žádnou moc: dítě je potřebné. Když se staráme o člověka, uznáváme, že člověk vždy potřebuje život.

My všichni jsme živí, protože jsme byli přijati, ale moc nám dává na tuto pravdu zapomenout. Jste živí, protože jste byli přijati! Pak se stáváme vládci, ne služebníky, a první trpí ti úplně poslední: malí, slabí, chudí. 

Bratři a sestry, kolik lidí, kolik jich trpí a umírá kvůli boji o moc! Jsou to životy, které svět odmítá, jako odmítl Ježíše, ty, kteří jsou vyloučeni a umírají... Když byl vydán do rukou lidí, nenašel objetí, ale kříž. Přesto evangelium zůstává živým a nadějným slovem: Ten, který byl zavržen, vstal z mrtvých, je Pán!

Nyní, v tuto krásnou neděli, se můžeme ptát sami sebe: Mohu v těch nejmenších rozpoznat Ježíšovu tvář? Starám se o své bližní a velkoryse jim sloužím? A děkuji těm, kteří se starají o mě?

Prosme společně Marii, abychom byli jako ona svobodní od marnivosti a připraveni ve službě.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Související texty k tématu:

Čtení z dnešního dne: Sobota 29. 3. 2025, Sobota 3. postního týdne

Oz 6,1-6;

Komentář k Oz 6,1-6: I nás dnes Bůh „otesává“ skrze proroky. Nejsme ale tak otrlí a zabydlení ve své „pravdě“, že tyto hlasy umlčujeme?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby:

Zvěstování Páně

(21. 3. 2025) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)