Neschopnost odpouštět je vždy velkou překážkou. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
27. neděle v mezidobí - A / Angelus - papež František (Nevděčnost plodí zášť)

Evangelium nám dnes předkládá dramatické podobenství se smutným epilogem (srov. Mt 21,33-43). Majitel jednoho pozemku tam vysadil vinici a dobře se o ni staral; když pak musel odejít, svěřil ji několika zemědělcům. V době sklizně pošle své služebníky, aby sklidili úrodu. Rolníci je však týrali a pozabíjeli; majitel tam tedy pošle svého syna, a oni zabijí i jeho. Jak to? Co se pokazilo? V tomto podobenství je jisté Ježíšovo poselství.

Hospodář dělá všechno správně, s láskou: sám pracuje, vysazuje vinici, obklopuje ji ohradou, aby ji chránil, kope jámu pro lis a staví strážní věž (srov. v. 33). Poté vinici svěří zemědělcům, pronajímá jim svůj cenný majetek, a tak se k nim chová spravedlivě, takže vinice je dobře obdělávána a přináší ovoce. Vzhledem k těmto předpokladům by sklizeň měla skončit šťastně, ve slavnostní atmosféře, spravedlivým rozdělením úrody ke spokojenosti všech.

Místo toho se do myslí zemědělců vkrádají nevděčné a chamtivé myšlenky. Všimněte si, že u kořenů konfliktů je vždy nějaký nevděk a chamtivé myšlenky, které se brzy chtějí něčeho zmocnit. "Nemusíme pánovi vinice nic dávat. Produkt naší práce je pouze náš. Nikomu se nezodpovídáme!" Takto mluví tito dělníci. A to není pravda: měli by být vděční za to, co dostali a jak s nimi bylo zacházeno. Místo toho nevděk živí chamtivost a roste v nich postupný pocit vzpoury, který je vede k tomu, že vidí realitu zkresleně, že se cítí být spíše věřiteli než dlužníky pána, který jim dal práci. Když vidí jeho syna, jdou dokonce tak daleko, že říkají: "To je dědic. Zabijme ho, a budeme mít jeho dědictví!" (v. 38). A ze zemědělců se stávají vrazi. To všechno je proces. A tento proces se tak často odehrává v lidských srdcích, dokonce i v našich srdcích.

Ježíš nám tímto podobenstvím připomíná, co se stane, když člověk klame sám sebe a zapomíná na vděčnost, zapomíná na základní životní realitu: že dobro pochází z Boží milosti, že dobro pochází z jeho svobodného daru. Když člověk zapomene na toto, na Boží bezplatnost, skončí to tak, že svůj stav a svou omezenost už neprožívá s radostí, neboť se cítí milován a spasen, ale se smutnou iluzí, že nepotřebuje ani lásku, ani spásu. Člověk se přestane nechat milovat a ocitne se v zajetí vlastní chamtivosti, v zajetí potřeby mít něco víc než ostatní, touhy vyniknout nad ostatními. Je to ošklivý proces, a přitom se nám tak často děje. Opravdu se nad tím zamysleme. Odtud pramení tolik nespokojenosti a obviňování, tolik nedorozumění a tolik závisti; a hnán záští může člověk spadnout do víru násilí. Ano, drazí bratři a sestry, nevděk plodí násilí, bere nám klid a nutí nás mluvit křikem, bez pokoje, zatímco prosté "děkuji" může znovu přinést mír!

Ptejme se tedy sami sebe: Uvědomuji si, že jsem dostal život a víru jako dar? Uvědomuji si, že já sám jsem dar? Uvědomuji si, že všechno začíná Boží milostí? Uvědomuji si, že jsem obdarován bez zásluh, milován a spasen bezplatně? A především, umím v odpovědi na milost říci "děkuji"? Umím říkat "děkuji"? Tři slova, která jsou tajemstvím lidského soužití, jsou: děkuji, prosím, promiň. Umím tato tři slova používat? Děkuji, prosím, promiň. Umím tato tři slova vyslovit? Je to malé slovo, "děkuji" - je to malé slovo, "prosím", je to malé slovo, "promiň" - očekávané každý den od Boha a bližních. Ptejme se sami sebe, zda je toto malé slůvko, "děkuji", "prosím", "promiň" přítomno v našem životě. Umím říci "děkuji"? Umím se omluvit, odpustit? Dokážu být vlídný a nevtíravý - prosit o "dovolení"? 

Kéž nám Maria, jejíž duše velebí Hospodina, pomůže, aby se vděčnost stala světlem, které každý den vychází z našeho srdce.

Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.

Čtení z dnešního dne: Sobota 29. 3. 2025, Sobota 3. postního týdne

Oz 6,1-6;

Komentář k Oz 6,1-6: I nás dnes Bůh „otesává“ skrze proroky. Nejsme ale tak otrlí a zabydlení ve své „pravdě“, že tyto hlasy umlčujeme?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby:

Zvěstování Páně

(21. 3. 2025) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)