Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Advent (cyklus C)
02. neděle adventní C / Petr Šabaka - Cesta ke svobodě

Cesta ke svobodě

Promluva 2. neděle adventní C

 

„Vraceli jsme se z lágrů jako plné bystřiny vstříc slunečné zemi. Všechny tváře byly uplakané a srdce neklidná jakoby v bázni cítit se svobodný“ (TURILDO, D. M. Ze žalmu deportovaných. in RAVASI, Gianfranco. Il libro dei salmi III. 9. vydání. Bologna. EDB: 2002). V podobném duchu jsem slyšel svědectví vojáka, příslušníka Československé armády, který po strastiplném dobývání Dukelského průsmyku na hranici řekl: „Od té chvíle jsme byli radostnější, protože pokud zemřeme, pak v naší vlasti.“

Obě dvě svědectví korespondují s atmosférou responsoriálního žalmu: „Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, byli jsme jako ve snách“ (Žl 126,1; liturgický překlad). Těžko se rozmělňují slova, která mají pouze působit na naše srdce, na náš smysl pro svobodu. A o svobodu je třeba někdy usilovat nebo dokonce bojovat.

Prostředí žalmu se odehrává v době návratu Izraelců z babylonského otroctví. V Bibli o tom pojednává asi nejpodrobněji kniha Ezdráš a Nehemiáš. Izrael byl osvobozen k budování vlastní svébytnosti. Vrcholem je pak obnovení smlouvy s Hospodinem a liturgie mu v novém chrámu. Osvobození nového Božího lidu Ježíšem je samozřejmě naplněním starozákonních předobrazů.

Přesto by se mohlo zdát, že je-li Bůh svrchovaný, není možná svoboda člověka jako jedince i jako společenství. Jezuita a biblista Xavier Léon-Dufour k tomu píše: „Svatopisci nezakrývají napětí mezi Boží svrchovaností a lidskou svobodou, ale vysvětlují dostatečně, že milost Boží a svobodná poslušnost člověka jsou nezbytné ke spáse. (…) Tajemné napětí trvá a jedině Bůh ví, jak naklonit lidské srdce, aniž by došlo k jeho znásilnění a jak nás přitáhnout k sobě bez přinucení.“ 

A tak nás slova žalmu povzbuzují, abychom se nebáli investovat do Božího díla. Svět nás považuje za omezené, my jsme však vnitřně svobodní. Svět nás vidí zkroušené, ale my v sobě nosíme pokoj. Svět nás vidí zranitelné až slabošské, ale my jsme silní v tom, který za nás dal život.

Naše svoboda má eschatologický charakter, roste v nás až do chvíle, kdy se s Pánem uvidíme tváří v tvář a uzavřeme s ním poslední smlouvu – na život věčný. A naplní nás radost bez míry.

Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí 22. 7. 2024, Svátek sv. Marie Magdalény

Pís 3,1-4a;

Komentář k Jan 20,1.11-18: Radost, kterou tohoto jitra prožila Marie Magdalena v zahradě, ať mě provází celý den. A ve chvílích, kdy je nám do pláče, nebojme se mu svěřit. Snažme se jej pak poznat po hlase…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)