Vyskočilová Ludmila | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
05. neděle v mezidobí B / námět pro dětské kázání

Představte si, že mám dokonce dva dopisy - maily od Honzy a myslím, že vás budou zajímat.

První mi došel hned v pondělí:
„Ahoj, děkuju ti za odpověď a hned ti musím napsat: Jak jsi mi poradil, šel jsem teda s našima v neděli podívat se do kostela a představ si – vpředu s knězem tam byli nějací kluci /Honza asi myslí ministranty, že jo?/ a mezi nimi i jeden kluk, co chodí k nám do školy do vedlejší třídy. To ale vůbec není žádný svatoušek, když jsem ho tam uviděl, byl jsem dost překvapený, protože on občas dokáže dělat věci! Kam se na něj hrabu! Tak jsem za nim pak šel a bezva jsme si popovídali i s těma dalšíma klukama. Pozvali mne, abych přišel ve středu, to se scházejí. Asi půjdu. Ahoj.“

No a teď ten druhý:
„Ahoj, tak už taky vím, jak se těm klukům, co pomáhají knězi, říká. Na konci té schůzky se všichni modlili a to já neumím. Líbilo by se mi to umět, povídat si s Bohem... Já ale nevím, co mu mám říct. Třeba dneska – to by ho přece nezajímalo a taky se mu to asi ani nemůže říkat – dostal jsem zase poznámku a navíc mám pěkně blbou náladu. Pohádal jsem se s kamarádem a ještě jsem se musel celé odpoledne učit takovou blbou básničku. A co mě nejvíc štve, že se na mne máma kvůli té poznámce zlobí a, až přijde táta, bude se zlobit i on. A nebudou chtít jet v sobotu lyžovat. Při modlení se Bohu říkají asi jen hezké věci, že? Tak ahoj.“

Opravdu se Bohu říkají jen hezké věci? Neplete se Honza?