Vyskočilová Ludmila | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus B)
2. neděle velikonoční B / dětská

2. neděle velikonoční B

Rekvizita: děti dostanou lísteček se svým jménem před mší sv., aby bylo možné je oslovit jménem.

„Tak vám řeknu, že je mi někdy až smutno z toho, že jsem nebyl apoštolem. Oni mohli být s Ježíšem pořád, vidět jeho zázraky, večer po celém dni být s ním sami, nikam nespěchat a večeřet, mohli se ho ptát na všechno, co je zajímalo, a když se báli (to jsme dnes slyšeli v evangeliu), Ježíš za nimi přišel. Dokonce si ani nemuseli dodávat odvahu k tomu, aby šli otevřít dveře! Jenomže, víte co je úplně nejúžasnější? Že právě tehdy, přesně ten večer, tam na tom místě, před apoštoly Ježíš myslel na nás a taky tam o nás mluvil! Říkal: Blahoslavení, kteří neviděli a přesto uvěřili. Blahoslavení jsou ti, které má on zvlášť rád, chrání je, je na ně pyšný… To znamená, že učedníkům řekl: Mám moc rád a myslím teď na Pavlíka, Marušku, Jáchyma… Narodí se za mnoho let, neuvidí mě, ale přesto mi uvěří. Jak já je mám proto rád!“

Autor: Vyskočilová Ludmila

Témata: kázání, homilie

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

17. 11. 2024, 24. 11. 2024

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dan 12,1-3; Žalm Žl 16,5+8.9-10.11; Žid 10,11-14.18
Mk 13,24-32

Konec popisovaný v evangeliu velkou radostí na první pohled nenaplní. Ježíš v Markově evangeliu popisuje několik souvisejících skutečností: S příchodem konce je spojeno soužení. O příchodu Syna člověka se přesvědčí každý, bude zjevný, takže o tom nebude sporu. Žádné pokolení není od konce daleko, a přeci nikdo nebude znát přesné datum. Co si z toho odnést? Je třeba vědět, že náš konec nastane a není to daleko. Není třeba se trápit, kdy a jak to bude. Je třeba si klást otázku, co má člověk dělat, aby příchod Mesiáše byl pro nás očekávanou radostí a nikoli děsivým koncem. První čtení načrtává odpověď: Buďme ti, kdo jsou poučeni a ne vyděšeni z této reality. A buďme ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti.