Aleš Opatrný | Sekce: Kázání
Velikonoce - triduum
Velký pátek / komentář biblických textů Stůl slova / Aleš Opatrný
Skutečným centrem dnešní liturgie je kříž (nikoli Boží hrob). Kříž je totiž symbolem zástupného utrpení, viditelné znamení smrti, která byla za nás. V Ježíši jsou tedy ukřižovány naše hříchy a jím jsou převzaty naše bolesti.
Velký pátek
Rozbor textu
1. čtení
Iz 52,13 - 53, 12
V postavě trpícího služebníka bývá viděn neznámý člověk nebo celý trpící Izrael - služebník Hospodinův, v křesťanském prostředí je pak jakožto naplnění těchto předobrazů viděn sám Ježíš. Utrpení tohoto služebníka je předkládáno jako utrpení zástupné. Vzal na sebe naše bolesti a hlavně naše nepravosti. On je nese s poslední závažností, on jediný je může donést až k Bohu. A on je také promění v odpuštění - spásu.
Celá tato strastiplná cesta Božího služebníka je už sama o sobě povýšením (viz Janovo evangelium), je naplněním Božího plánu a je ve prospěch mnohých, tedy všech.
2. čtení
Žid 4,14-16; 5, 7-9
Pohled listu Židům spojuje ještě více utrpení Ježíšovo s naším osudem. Ježíš ví, co je to slabost a bolest, není myslitelné, že by s námi neměl soucit. Na rozdíl od mnoha pozdějších pohledů křesťanů vidí Nový zákon, a zde právě list Židům, Ježíše zcela na straně hříšníků jako soucitného pastýře, který se k nim neuvěřitelně hluboko sklání. Je-li člověk v bídě, má v té bídě hledat Krista přímo, nemusí čekat, až se z ní dostane, mohl by v ní zůstat.
Evangelium
K úvaze
Skutečným centrem dnešní liturgie je kříž (nikoli Boží hrob). Kříž je totiž symbolem zástupného utrpení, viditelné znamení smrti, která byla za nás. Mohu právě na tom kříži vidět sebe, divit se, jak to, že tam nevisím. Byl bych tam právem. V Ježíši jsou tedy ukřižovány naše hříchy a jím jsou převzaty naše bolesti. Proto je druhým hlavním bodem liturgie velká přímluvná modlitba za celý svět. Je vyjádřením naší víry, že Ježíš zemřel skutečně za celý svět, že jeho oběť a láska má mít pro všechny lidi smysl. Ježíš nás nese i s našimi bolestmi a s našimi hříchy, proto byl jeho kříž tak krutý. Znamená to ale, že pokud mu věříme, nikdy nemusíme nést celou váhu naší bolesti, našeho hříchu, že nikdy zcela neneseme sami sebe, svůj osud v celé jeho váze. Mimo jiné jsme tak uvolněni k nošení křížů našich bližních, uvolněni pro účinnou lásku.
Se svolením převzato z knihy Stůl Slova,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Autor: Aleš Opatrný
Velikonoce - samostatná velikonoční stránka
Velikonoce (jen) na webu pastorace.cz zde