Realizace prohlášení Dikasteria pro nauku víry „Fiducia supplicans“ o pastoračním významu požehnání byla jedním z hlavních témat, kterým se zabývala Konference biskupů severoafrického regionu (Cerna), která se ve dnech 11.-15. ledna sešla v marockém Rabatu.
V této souvislosti chtěli biskupové vyzdvihnout tři základní pozitivní aspekty vyjádřené v dokumentu: jasné potvrzení nauky církve o manželství a sexuální morálce; potvrzení vize milosrdného Boha, jehož láska a milost jsou nekonečné a nabízené všem bez rozdílu; a prohloubené chápání významu požehnání, jehož úlohou není ani stvrzovat, ani schvalovat faktické situace, které lidé prožívají, ale vyprošovat jim Boží pomoc.
Každý si na základě evangelia zaslouží bezpodmínečnou úctu. A správným postojem pro každou konkrétní situaci má být rozlišování, které spočívá v přijetí, naslouchání, modlitbě, spoluúčasti, formování a doprovázení na cestě růstu a obrácení, uvádí se v závěrečném prohlášení Konference biskupů severoafrického regionu.
Nezapomínejme: horizontem každého života je horizont svatosti, píší severoafričtí biskupové, pro které je nový dokument Dikasteria pro nauku víry výzvou k novému čtení a hodnocení církevní praxe rozlišování, k prohloubení konkrétních cest pastorace smíření a společenství. Navíc tváří v tvář riziku ostrých postojů a instrumentalizace se severoafričtí biskupové domnívají, že tato otázka si zaslouží, aby byla znovu pokojně prozkoumána v rámci současné synodální dynamiky probíhající ve všeobecné církvi, a vyzývají svá společenství, aby si našla čas na přečtení a diskusi o dokumentu a vysvětlující poznámce zveřejněné 4. ledna, a to i s cílem posoudit konkrétní postoje s ohledem na přijímání a doprovázení.
Biskupská konference pak s ohledem na pastorační praxi žehnání uvádí, aby se požehnání udělovalo jak těm, kdo o něj žádají individuálně s odpovídajícím rozpoložením srdce, tak lidem v neregulérní situaci, kteří se s žádostí o požehnání dostaví společně, pokud to nevnese zmatek do samotných zájemců nebo do ostatních. Nakonec biskupové vyzývají, aby se zabránilo jakémukoli duchu polemiky, a naopak se pěstovalo vše, co přispívá k živení společenství a jednoty všeobecné církve.
