Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonoceDelší texty Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Evangelium velikonoční středy vypráví o dvou učednících ubírajících se do Emauz. Jejich rozmluva inspirovala papeže Františka ke homilii.

Tito učedníci měli strach, jako všichni ostatní, upozornil Svatý otec. Hovořili o právě prožitých událostech a stěžovali si, ba dokonce neustávali v naříkání. Čím více však lamentují, tím více se uzavírají do sebe – před sebou již nemají obzor, nýbrž jenom zeď. Takříkajíc vaří svůj život ve šťávě svých stížností, vyjádřil se papež František, a tak se ubírají se svými lamentacemi stále kupředu. Také nám často hrozí nebezpečí, že se uzavřeme ve svých stížnostech, nastanou-li obtíže či navštíví-li nás kříž. Pán je i v takovýchto okamžicích nablízku, zdůraznil Svatý otec, avšak my ho nepoznáváme. Pán jde s námi a mluví k nám – ačkoliv v nitru cítíme cosi krásného, v hloubi se nepřestáváme bát. Jak se zdá, je totiž jistější si naříkat. Jsme si jisti svou vlastní pravdou – a tou je beznadějný krach.

Je krásné si všimnout, jakou má Ježíš s učedníky trpělivost, pokračoval Svatý otec. Nejprve je vyslechne, pak jim pomalu, velmi pomalu vysvětluje. Nakonec se jim ukáže, jako Magdaléně u hrobu. Totéž dělá Ježíš s námi, i v nejčernějších okamžicích je s námi, doprovází nás – a nakonec se ukáže.

Neustálé lamentování je špatné, vyzdvihl papež František. A to nejenom stížnosti na druhé, nýbrž i hořké naříkání nad sebou. Lamentace nám odnímají naději, nestavme na nich proto svůj život. Pokud se něco nedaří, hledejme útočiště u Pána a svěřujme se Mu. Nesyťme se stížnostmi, které zraňují srdce a staví kolem nás zeď, z níž není úniku. Pán má s námi trpělivost a dokáže nás vyvést z nářku. Tak jako učedníky cestou do Emauz, kteří jej poznali při lámání chleba, zakončil Svatý otec svou dnešní homilii.

3.4.2013
Se svolením převzato z webu České sekce Radia Vatican
(jag)
Redakčně upraveno.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.