František v rozhovoru s Fabiem Faziem v pořadu "Che tempo che fa" na televizním kanálu "Nove" hovořil m.j. o nedávném dokumentu "Fiducia supplicans": "Lidé musí vstoupit do dialogu s požehnáním a vidět cestu, kterou Hospodin nabízí".
V době rozhodování existuje cena osamělosti
Papež František promluvil v programu "Che tempo che fa" a v rozhovoru s Fabiem Faziem poprvé veřejně promluvil o Fiducia supplicans, deklaraci Dikasteria pro nauku víry o požehnání neregulérním párům, textu, který v posledních týdnech vzbudil mnoho diskusí. František v odpovědi na otázku týkající se této kontroverze řekl: "V době rozhodování existuje cena osamělosti, kterou musíte zaplatit, a někdy rozhodnutí nejsou přijata, ale většinou, když rozhodnutí nejsou přijata, je to proto, že jde o neznalost. Říkám, že když se vám to rozhodnutí nelíbí, jděte a promluvte si a řekněte své pochybnosti a bratrsky diskutujte a takhle to jde dál. Nebezpečí spočívá v tom, že se to někomu nelíbí a vloží si to do srdce, a tak se tomu začne bránit a dělá špatné závěry. Toto se stalo u těchto posledních rozhodnutí o požehnání všem".
"Brát za ruku a pomáhat"
Papež pak dodal: "Hospodin žehná každému, každému, kdo přichází. Bůh žehná každému, kdo je schopen být pokřtěn, tedy každému člověku. Ale pak musí lidé vstoupit do rozhovoru s Pánovým požehnáním a podívat se, jakou cestu jim Hospodin nabízí. Musíme je však vzít za ruku a pomoci jim jít touto cestou, ne je hned na začátku odsoudit.
A to je pastorační práce církve. To je velmi důležitá práce pro zpovědníky. Vždycky zpovědníkům říkám: všechno odpouštějte a chovejte se k lidem velmi laskavě tak, jak se Hospodin chová k nám, a pakliže chcete lidem pomoci, můžete s nimi vždycky mluvit a pomáhat jim jít dál, ale odpouštějte všem. Za těch 54 let, co jsem - to je vyznání - 54 let, co jsem knězem, jsem starý! Za těch 54 let jsem jen jednou odepřel odpuštění, a to kvůli pokrytectví toho člověka. Jednou. Vždycky jsem odpouštěl všechno, ale také řekněme s vědomím, že ten člověk možná recidivuje, ale Bůh nám odpouští, pomáhejte ať nedochází k recidivám, nebo ať dochází k recidivám méně, ale vždycky odpouštějte. Velkým zpovědníkem, kterého jsem na poslední konzistoři jmenoval kardinálem, je 94letý muž, kapucínský mnich z Argentiny. A je to velký odpustitel, má, jak říkáme, "široký rukáv", odpouští všechno. A jednou přišel do biskupského paláce, když jsem tam byl arcibiskupem, a řekl mi: "Poslyš, Giorgio, mám takový problém, moc odpouštím a někdy mám pocit, že to není dobré." - A co pak děláš ty, Luigi? - Jdu do kaple a prosím Boha o odpuštění: Pane, odpusť mi, odpustil jsem příliš mnoho - Ale to ty jsi mi v tom dal špatný příklad!" To je pravda, musíme odpouštět všechno, protože On odpustil nám. On nám dal tento 'špatný příklad'".
"Všichni uvnitř, všichni doma"
Církev, řekl František opět v rozhovoru, "má tento niterný rozměr: že vychází ze srdce, každý, každý je tu doma, každý je uvnitř. Říká to Pán, to Pánovo podobenství, které mám tak rád, když hosté nepřišli na svatbu syna, protože každý měl své zájmy, co říká Pán svým pomocníkům: 'Jděte na křižovatku a přiveďte všechny, dobré i zlé, zdravé i nemocné, mladé i staré...'. Všechny, všechny, všechny. Všichni dovnitř. To je Hospodinovo pozvání. A každý se svým břemenem, protože každý má své vlastní a Bůh říká: "Všichni". To říká Bůh, ne já. Problém je, když si vybíráme: tohle ano, tohle ne... Ať to udělá on. My [máme říci:] všichni. Pak uvnitř uvidíme."
