Jakob LUMPE se narodil v rove 1900 v severočeském Rumburku do rodiny tkalce Jakoba Lumpeho a jeho ženy Marie, byl německé národnosti. V rodném městě vychodil čtyři třídy základní školy a v roce 1910 začal studovat na zdejším osmiletém gymnáziu. Poté, co 11. března 1918 složil maturitu, byl ihned povolán do armády, kde sloužil až do konce první světové války. V roce 1919 vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích.

Sloužil českým i německým obyvatelům

Po skončení čtyřletého teologického studia přijal 1. července 1923 v Litoměřicích kněžské svěcení a počátkem září pak nastoupil na své první kaplanské místo v Třebenicích (Trebnitz) u Lovosic. Dále pak prošel farnostmi v Buškovicích (Puschwitz) u Podbořan, v Kryrech (Kriegern) a Žihle (Scheles), kde se v roce 1936 stal v Žihli farářem. U farníků obou národností (mluvil i velmi dobře česky) a zvláště u dětí si brzy získal velkou oblibu.

V Německu vstoupil ke kapucínům

Koncem roku 1939, znechucen stále se zhoršující situací po připojení Sudet k nacistickému Německu, požádal litoměřického biskupa Antona Aloise Webera o uvolnění z úřadu. Odešel do Bavorska a 31. května 1940 vstoupil do řádu menších bratří kapucínů; při oblečení řeholního oděvu přijal řeholní jméno Joseph z Leonessy. Roční noviciát absolvoval v klášteře v Laufen v Horním Bavorsku na bavorsko-rakouské hranici, asi 15 kilometrů severně od Salzburgu.

Vrací se do Sudet

O svatodušních svátcích 1. června 1941 složil v bavorském Eichstättu jednoduché sliby (na tři roky), avšak nikoli pro bavorskou řádovou provincii, ale pro sudetský provinční komisariát. Poté se vrátil do Sudet, nejspíše do kapucínského kláštera v Mostě, neboť od počátku ledna 1942 byl veden jako kaplan u zdejšího kostela sv. Václava. Po několika měsících přešel do kláštera kapucínů v Žatci a ve funkci kaplana od 1. září 1942 spravoval excurrendo farnost Želeč (Seltsch), ležící jižně od Žatce. Počátkem roku 1943 se stal v Želči administrátorem, přitom do června 1943 zajišťoval duchovní správu i v sousední farnosti Měcholupy (Michelob). Podle korespondence s biskupskou konzistoří v Litoměřicích se však v té době již potýkal s vážnými zdravotními problémy, takže si často i na delší dobu bral zdravotní dovolenou (v létě 1943 podstoupil operaci kýly).

Umučen nacisty

Při svém kněžském působení se záhy dostal do konfliktu s nacisty. Odvážil se ukrývat ohrožené Židy a odmítal zdravit nacistickým pozdravem „Heil Hitler“. Jeden z donašečů místního vedoucího NSDAP mu měl vyhrožovat slovy: „Však tebe také dostaneme!“ V létě 1944 byl gestapem zatčen a převezen do „kněžské ozdravovny“ v Mariánských Lázních. Odtud musel svým příbuzným napsat, že je na „léčebném pobytu“, ve skutečnosti se nacházel v rukou gestapa. Byl podroben těžkým výslechům, které zanechaly vážné zdravotní následky. Na smrt nemocný, s odraženými ledvinami byl nakonec propuštěn, ale měl přísný zákaz o tom s kýmkoli mluvit. Teprve po čase ošetřující řeholní sestra členům rodiny důvěrně sdělila, jakému martyriu byl „při kúře“ P. Lumpe podroben.

Podle úmrtního oznámení, zachovaného v archivu bavorské provincie kapucínů, zemřel ve středu 2. srpna 1944 v Mariánských lázních. Podle svědectví tehdejšího ministranta a pozdějšího kapucína Benno Strobacha byl pohřben 4. srpna 1944 na městském hřbitově v Rumburku do rodinného hrobu.

 

Jakob Joseph LUMPE OFMCap
 ▶ řeholní kněz – kapucín
 ▶ administrátor v Želči (Seltsch) u Žatce
 * 25. března 1900, Rumburk
 † 2. srpna 1944, Mariánské Lázně