Alžběta z Dijonu: horkokrevná, temperamentní a neznámá světice.
Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...
Alžběta = „Boží příbytek“
Alžběta Catezová se narodila ve vojenském táboře v Avordu 18. července 1880. V sedmi letech přišla o otce. Projevovala se jako hrdá dívka, poněkud bouřlivě a cholericky. Jako malá ale prošla zásadní proměnou poté, co poprvé přijala tělo Páně. Při této příležitosti navštívila karmelitánský klášter, kde jí sestra představená vysvětlila význam jejího jména (Alžběta = „Boží příbytek“). To se nesmazatelně vrylo do paměti malého děvčátka. V roce 1894 pocítila povolání k životu na Karmelu. Matka jí ale odmítla dát souhlas a bránila v jakémkoli styku s klášterem. Na ten se dostala, až když jí bylo 21 let. Na karmelu přijímá jméno Alžběta od Trojice a obléká řeholní šat 8. prosince 1901. Po těžké nemoci zde 8 listopadu roku 1906 ve svých 26 letech umírá. Jejím nejslavnějším textem je modlitba Můj Bože v Trojici, kterou napsala v listopadu roku 1904. Je to jeden z vrcholů mystické literatury.
