O čem píší Studia theologica 2/2013
Bůh nenávidí rozvod, říká prorok Malachiáš (Mal 2,16) a Ježíš jeho slova dosvědčuje. Manželství se ale přesto rozpadají a církev je postavena před otázku, jak být milosrdná i věrná Ježíšovu odkazu. Dominik Opatrný ukazuje, jak Ježíšova slova aplikovali ve svých církevních obcích apoštol Pavel a evangelisté Matouš, Marek a Lukáš. Nakonec sleduje, jak se tyto tři tradice promítly do současné církevní praxe.
Je jáhen nehotovým knězem? Mohl by jeho úkol zastat stejně dobře někdo jiný? Martin Fujdl se ve svém kvalitativním výzkumu zajímal o názory věřících ve farnostech. A co se ukázalo? Na jednu stranu je potřeba dál vysvětlovat, v čem spočívá jáhenská služba. Na druhou stranu jsou ale věřící s působením jáhnů ve farnostech spokojeni.
I u církevního soudu existuje právo na obhajobu. Monika Menke sleduje, jak je toto právo zajišťováno ve všech fázích soudního procesu, a dochází k zhodnocení: Právo na obhajobu vychází z principu presumpce neviny. Jeho nevýhodou ale je, že dává obžalovaným možnost neúměrně protahovat soudní proces, pokud se rozhodnou využívat všech možností a lhůt.
Adventisté sedmého dne nemají v České republice mnoho věřících, přesto je ale jejich působení významné. Tato denominace má svůj počátek v 19. století v takzvaném milleritském hnutí. Prostředí, v němž se církev adventistů rozvinula do své dnešní podoby, se značně lišilo od našeho a je pro Čechy někdy obtížně srozumitelné. K většímu pochopení jistě přispěje článek Bedřicha Jeteliny, který analyzuje, jak adventisté zdůvodňují a chápou svou misii.
Bláznovství kříže a teokratický model pozemské moci nestojí proti sobě, ale doplňují se. Mnohotvárná Boží jednota, jak ji muslimové znají z Koránu, je analogií křesťanského trojjediného Boha. Tyto a další provokativní myšlenky nachází Vít Machálek v dílech dvou britských orientalistů W. M. Watta a K. Cragga.
Moderní věda nerada mluví o tom, co se nedá změřit. Ale i mezi analytickými filosofy jsou tací, kteří se nebojí pustit do svých teorií boha. Například Alvin Plantinga. Vlastimil Vohánka podává průřez současné teistické filosofie a navzdory všem pochybnostem dochází k přesvědčení, že filosofická teologie žije.
Teologie E. Schillebeeckxe bezesporu nepatří k těm nejlehčím. Lucie Kolářová ale přehledně seznamuje čtenáře s antropologií tohoto originálního vlámského teologa.
Postoj křesťanských myslitelů k socialismu nebyl nikdy jednotný. O polemice Josefa Zvěřiny s názory evangelického teologa Josefa Lukla Hromádky, seznamuje čtenáře Vojtěch Novotný.
Stavěla se Česká teologie 19. století tmářsky a zpátečnicky k poznatkům moderních věd? Jasným Ne odpovídá Ctirad Václav Pospíšil a své tvrzení dokládá příklady z astronomie, kosmogonie a kosmologie.
Obsah čísla
Ctirad Václav Pospíšil: Česká katolická teologie v období 1850–1930 a astronomie, kosmogonie a kosmologie
Vojtěch Novotný: Josef Lukl Hromádka
Lucie Kolářová: K antropologickému projektu v teologii E. Schillebeeckxe
Vlastimil Vohánka: Filosofická teologie žije
Vít Machálek: Nový přístup k islámu a jeho Prorokovi u křesťanských orientalistů W. M. Watta a K. Cragga
Bedřich Jetelina: Východiska a důsledky adventistické evangelizace „hlavního proudu“
Dominik Opatrný: Ježíšovy výroky proti rozvodu jako podnět pro současnou diskusi v katolické církvi
Martin Fujdl: Přijetí jáhnů věřícími ve farnostech
Monika Menke: Právo na obhajobu v kanonickém trestním procesu
Interpretace Bible v raném křesťanství
Pavel Dudzik: Martyrologické příběhy ve 2. a 4. knize makabejské
a jejich možný vliv na řecké křesťanské mučednické texty
Jan A. Dus: Biblické citace v Pseudo-Ignácově Listu Efezským
Jana Plátová: Clemens Alexandrinus Epistularum Ioannis apostoli interpres
Vít Hušek: Ježíšovo příbuzenstvo u Ambrosiastera
David Vopřada: Dobrý had a jelen
Recenze
Marcela Andoková: Rečnícke umenie sv. Augustína v kázňach k stupňovým žalmom (Róbert Horka)
Zpráva o mezinárodním projektu Analytická teologie (Kateřina Brichcínová)