Duch svatý přichází
do naší nenaplněnosti a nedostatečnosti
Ježíš posílá Ducha svatého každému z nás a učí nás obracet se na něho výslovně titulem Přímluvce (srov. Jan 14,16,26). Nazývání Ducha svatého tímto krásným jménem má zvláštní a hluboký význam. Jednou z nejzákladnějších lidských zkušeností je totiž nenaplněnost. Člověk je teprve na cestě ke svému naplnění, a zatímco po ní kráčí, trpí, je zarmoucený a stýská se mu. Těmto nelehkým zkušenostem vychází vstříc Boží útěcha. Milující Duch svatý se sklání nad naší nedostatečností a vdechuje nám zkušenost útěchy. Dává nám tak schopnost pokračovat na naší těžké cestě světem plným utrpení a touhy po naplnění.
„Duchu svatý, má útěcho, přijď, má radosti, přijď, můj pokoji, má sílo, mé světlo…“ (bl. Marie od Ukřižovaného Ježíše)
Duch svatý dává člověku intuici
Duch svatý dává lidskému rozumu jasnou intuici ve vztahu k Božím věcem. Projasňuje lidskou víru a pomáhá nám pronikat hlouběji do Božího tajemství. Oprošťuje naši mysl od nesprávných a klamných představ. Vlévá rozumu jemnocit a naplňuje nitro hlubokým pokojem.
Prosíme-li Ducha svatého, aby nás provázel v každodenním životě, satan nás nedokáže svést svým lhaním a není s to vykořenit z naší mysli a srdce pravdivý obraz a pravé učení Ježíše Krista. Odklon od víry totiž začíná vždy tam, kde si člověk pravdu, kterou přinesl Ježíš, začíná vykládat na vlastní pěst, a kde se vzdaluje od Ducha svatého.
„Satan překrucuje obraz a slova našeho Pána Ježíše Krista. Avšak kdo vzývá Ducha svatého, objeví klam.“ (bl. Marie od Ukřižovaného Ježíše)
