Satan nám vnuká klamné představy o Bohu
První zázrak, který Ježíš koná v Markově evangeliu, je exorcismus (srov. 1, 21-28). V synagoze v Kafarnau Ježíš vymítá nečistého ducha z posedlého člověka, a tak jej vysvobozuje z klamné představy o Bohu, kterou nám satan vnuká již od počátku – totiž obrazu Boha, který si nepřeje naše štěstí. Onen posedlý z evangelního úryvku ví, že Ježíš je Bůh, avšak nepřivádí ho to k víře v Boha, naopak křičí: „Přišel jsi nás zahubit?“ (verš 24).
Zničím si život, když budu věřit…
Mnozí lidé, včetně křesťanů, si myslí totéž: Ježíš by snad mohl být Božím Synem; nicméně pochybují o tom, že by chtěl naše štěstí. Naopak, někteří lidé se obávají, že pokud vezmeme Jeho pozvání vážně, zničíme si život a umrtvíme svá nejmocnější přání a touhy. Domněnky o tom, že Bůh žádá příliš, strach z těchto přemrštěných nároků a představy, že nás nemá opravdu rád, občas prorážejí naším nitrem.
Být s Bohem přináší radost
Průvodním prvkem setkání s Pánem je ale radost. Když se modlím a setkávám s Pánem, uchvacuje mne radost. Každého člověka se takto zmocňuje radost, což je krásné. Smutek anebo strach jsou naopak známkami toho, že se Bohu vzdalujeme.
„Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání“, říká Ježíš bohatému mladíkovi. Onomu mladému muži ale některé zábrany nepovolily, aby naplnil touhu po těsném následování „dobrého mistra“, kterou choval v srdci. Byl to podnikavý mladík plný zájmu, který Ježíše vyhledal ze svého popudu, ale jeho city byly zároveň velice rozporuplné, neboť přikládal přílišnou důležitost majetku. Ježíš ho nenutí k rozhodnutí, nicméně evangelium poznamenává, že onen mladík odchází „zarmoucen“ (verš 22). Když se někdo vzdaluje Pánu, nikdy není spokojený a zůstává mu v srdci smutek, byť by měl velké množství majetku a možností. Ježíš nikdy nikoho nenutí k následování, nikdy. Ježíš ti objasňuje svou vůli, z celého srdce ti ji dává poznat, ale ponechává ti svobodu. Právě tato svoboda je to nejkrásnější.
V životě zažíváme, že zdání klame, avšak v důvěrném vztahu s Pánem se mohou veškeré pochybnosti a obavy postupně rozplývat.