Profesor Špidlík v jedné ze svých přednášek nebo promluv(1) upozorňoval na změněný postoj v Božím lidu k právu po II. vatikánském koncilu. Mluví o velkém odklonu od práva: právní instituty v Římě zaznamenaly veliký odliv posluchačů oproti době ještě nedávno minulé. On jako důvod uvádí dvě věci: Jednu, podstatnou - takové jakési nesprávně idealistické vidění církve jakoby jenom duchovní, a druhou spíše praktickou - když v roce 1959 byla ohlášena revize kodexu a ten kodex se objeví až v roce 1983, toto dlouhé čekání, byť jsou pro ně závažné důvody, jak je papež také vypočítává v promulgační bule, to nepřidá podněty k tomu, aby se lidé zajímali o toto "dohasínající" právo, zvlášť když se očekávají opravdu zásadní změny.
Pak se setkáváme ještě s jiným postojem, on je velice blízký tomu "duchovnímu" vidění církve, ale je zde ještě jeden prvek, totiž jakoby právo bylo v protikladu k lásce. Jakoby ve jménu lásky bylo nutné odmítnout právo. O tomto bych se rád zmínil ještě dále.
Asi je také důležité připomenout ještě to, co se dnes označuje jako krize autority nebo nějak podobně. U nás, v našich podmínkách pak ještě zkušenost s tím, že právo může existovat na papíře a ne ve skutečnosti a že se může stát také nástrojem v rukou těch, kdo mají moc, což nás může také nějakým způsobem determinovat, aniž jsme si toho třeba vědomi.
***
Text celé přednášky, kterou tiskem vydalo Pastorační středisko, naleznete zde