K čemu dogmata? K čemu jsou v přírodních vědách a jejich aplikaci patenty? Přenášejí do praktického života nový objev. Dogmata jsou na tom podobně. Teologie vychází z nauky církve, jež spočívá na Božím zjevení. V průběhu dějin se na pozadí Božího zjevení nauka církve precizuje.
Dogmata představují pregnantní formulaci poznaného Božího tajemství, které mají závažnou funkci ve vnitřní struktuře církve; slouží totiž k vytváření a uchovávání vnitřního konsensu církve.
Co je to dogma? Jak to slovo vzniklo?
Dogma je právní výnos, který ve starověku sloužil k uspořádání konkrétních vztahů ve společnosti. Když dnes mluvíme o dogmatech, máme na mysli výroky týkající se víry a mravů, jež mají dopad na společenskou uspořádanost církve. Dogma tedy v sobě spojuje dvojí funkci: na jedné straně je nositelem věroučné výpovědi, na straně druhé podává tuto výpověď jako něco, na čem se zakládá struktura církve. Na dogmatech můžeme pozorovat, jakým způsobem je koncipována církev: nikoliv na svévolném rozhodnutí jednoho či několika lidí u moci, ale základem je nazřená pravda, mající svůj původ ve zjevení. Ta je posléze autoritou prohlášena jako závazná pro všechny. Pro příklad si uveďme postupně se v průběhu 5. století formující dogma o Kristově osobě. Zatímco probíhaly spory o nauku, vyjasňovaly se kompetence jednotlivých patriarchů, až nakonec na koncilu v Chalcedonu (451) byla nejen formulována nauka a vyhlášena jako dogma, ale totéž dogma stvrdilo proces a kompetence, které vznik dogmatu provázely. V církvi nemůže vládnout ten, kdo je zbožný a nadaný, jinak ale nedůtklivý, až agresivní, ale kolegialita biskupů a shoda v rámci velké církve. Dogma je tedy forma autoritativní výpovědi v církvi, která často přichází na svět po velmi úzké a spletité cestě; a spolu s předkládaným obsahem ve věcech víry a mravů ztělesňuje konsensuální charakter vnitřní struktury církve. Z toho vyplývá, k čemu dogmata jsou: uchovávají obsah zjevené nauky a jsou stále platnými svědky dosaženého konsensu v církvi.
Na dotazy čtenářů odpovídal ThLic. Prokop Brož Th.D., děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze
Převzato z online rozhovoru „Patří studium teologie i do 21. století? Ptejte se děkana teologické fakulty UK v Praze Prokopa Brože“, který proběhl na webu vira.cz v úterý 1.2.2011
Co je to dogma? Jak to slovo vzniklo?
Dogma je právní výnos, který ve starověku sloužil k uspořádání konkrétních vztahů ve společnosti. Když dnes mluvíme o dogmatech, máme na mysli výroky týkající se víry a mravů, jež mají dopad na společenskou uspořádanost církve. Dogma tedy v sobě spojuje dvojí funkci: na jedné straně je nositelem věroučné výpovědi, na straně druhé podává tuto výpověď jako něco, na čem se zakládá struktura církve. Na dogmatech můžeme pozorovat, jakým způsobem je koncipována církev: nikoliv na svévolném rozhodnutí jednoho či několika lidí u moci, ale základem je nazřená pravda, mající svůj původ ve zjevení. Ta je posléze autoritou prohlášena jako závazná pro všechny. Pro příklad si uveďme postupně se v průběhu 5. století formující dogma o Kristově osobě. Zatímco probíhaly spory o nauku, vyjasňovaly se kompetence jednotlivých patriarchů, až nakonec na koncilu v Chalcedonu (451) byla nejen formulována nauka a vyhlášena jako dogma, ale totéž dogma stvrdilo proces a kompetence, které vznik dogmatu provázely. V církvi nemůže vládnout ten, kdo je zbožný a nadaný, jinak ale nedůtklivý, až agresivní, ale kolegialita biskupů a shoda v rámci velké církve. Dogma je tedy forma autoritativní výpovědi v církvi, která často přichází na svět po velmi úzké a spletité cestě; a spolu s předkládaným obsahem ve věcech víry a mravů ztělesňuje konsensuální charakter vnitřní struktury církve. Z toho vyplývá, k čemu dogmata jsou: uchovávají obsah zjevené nauky a jsou stále platnými svědky dosaženého konsensu v církvi.
Na dotazy čtenářů odpovídal ThLic. Prokop Brož Th.D., děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze
Převzato z online rozhovoru „Patří studium teologie i do 21. století? Ptejte se děkana teologické fakulty UK v Praze Prokopa Brože“, který proběhl na webu vira.cz v úterý 1.2.2011
