Křesťan se v naslouchání Písmu svatému učí rozumět sobě samému a Písmu rozumí v opětném poznávání své vlastní zkušenosti s Bohem. Tak Písmo vykládá jeho život a jeho prožívání mu naopak otevírá Písmo. V tepu tohoto hermeneutického kruhu se děje duchovní růst, který je plný napětí a života.
Jsou klasickým příkladem toho, jak velmi může Bůh "subjektivní" vyjádření použít k výstavbě "objektivního" díla: církve.
Pavel je jistě zvláště kvalifikovaný svědek, ale stává se jím proto, že se odvážil vydat se obci: "Naše evangelium k vám nepřišlo pouze ve slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti. Víte, jak jsme si díky vám počínali, když jsme byli u vás" (tzn.: moc Ducha se ve mně mohla tak velmi silně projevit, protože jste tak dobře přijali moje slovo - 1 Te 1, 5; srov. 1 K 2, 3 - 5; 2 K 4, 2; Ř 1, 16).
Pavel se celou svou bytostí ocitá v silovém poli Ducha. Jeho velmi osobní výroky, jeho spontánnost i impulzivita zůstávají lidskými zvláštnostmi hraničícími až s jednostrannostmi a chybami, ale staly se prostorem pro zjevení (Ga 4, 14; 2 K 13, 3).
***
Text celé publikace Dary ducha Ježíšova II, kterou tiskem vydalo Pastorační středisko, naleznete zde.
***
Další texty k tématu naleznete:
zde - v hesle Duch svatý
zde - v hesle Ježíš
zde - v hesle Bible