Od toho nás Bůh chraň!
Velké manko vykazují mnozí křesťané ohledně Ducha Svatého. Pro některé je to jen jakási zvláštní podpora křesťanova snažení – a když není, tak se nic hrozného neděje. Pro jiné je zas Duch Svatý jen strůjcem mimořádných zásahů – ale toho nás Bůh chraň!
Nový zákon ukazuje souvislost mezi Vzkříšeným Kristem a Duchem Svatým. Tam, kde se člověk setkává se vzkříšeným Pánem a uvěří mu, bezprostředně následuje působení Ducha Svatého. Duch Svatý není přídavek na přilepšenou k běžnému křesťanství! To by byl tragický omyl, protože Duch Svatý je nutný základ pravé víry i zdroj účinnosti při hlásání evangelia.
Jenže je tu háček: Duch Svatý se nemůže dostat a uhnízdit se tam, kde je jen mé „tlusťoučké“ já. Dary Ducha Svatého dostává pouze ten, kdo se odevzdává Bohu.
Dva znaky Ducha svatého
Z novozákonních textů vyplývají dva charakteristické znaky Ducha svatého:
- Je dáván jako dar k lidskému duchu. Tohoto lidského ducha ani neničí, ani s ním není totožný. „Duch Svatý je ten, který oživuje.“
- Duch svatý je dáván, aby křesťan mohl plnit své poslání, aby mohl být užitečný. Aby tak mohla být hlásána Kristova pravda až na konec světa.
Duch Svatý má moc
z nás udělat
křesťany odvážné
a vybavené.
