aneb vrazi faráře Kubíčka před soudem v předvelikonočním týdnu
"Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí," prorokuje Izaiáš o Ježíši, který stejný postoj k hříšníkům očekává i od nás. Na co se tu naráží? V době Izaiášově chodili babylónští poslové od města k městu a na náměstích vyhlašovali dekrety o rozsudcích smrti. Jestliže se v žádném městě nenašel nikdo, kdo by se postavil na obranu odsouzeného, zlomil posel rákosovou třtinu a sfoukl plamen lampy, kterou měl u sebe, aby potvrdil, že rozsudek smrti nabyl právní moci.
"Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí," prorokuje Izaiáš o Ježíši, který stejný postoj k hříšníkům očekává i od nás. Na co se tu naráží? V době Izaiášově chodili babylónští poslové od města k městu a na náměstích vyhlašovali dekrety o rozsudcích smrti. Jestliže se v žádném městě nenašel nikdo, kdo by se postavil na obranu odsouzeného, zlomil posel rákosovou třtinu a sfoukl plamen lampy, kterou měl u sebe, aby potvrdil, že rozsudek smrti nabyl právní moci.
Ježíš nalomenou třtinu nedolomí, nepřichází odsoudit, ale zachránit. Přichází, aby přinesl celému lidstvu spásu a vyvedl je z vězení hříchu. Jeho nabídka platí všem. Platila i pro oba lotry, ukřižované spolu s ním na Kalvárii. Platí i pro oba lotry (26 a 15 let), kteří zavraždili faráře Ladislava Kubíčka a se kterými začíná soud "náhodou" v úterý Svatého týdne a má skončit ve čtvrtek týdne velikonočního. Farář - viděno očima lidskýma - doplatil na to, že nalomenou třtinu nedolomil, doutnající knot neuhasil. Svému patnáctiletému vrahovi projevoval dokonce tak velkou důvěru, že ho jako ministranta pouštěl k oltáři, přestože opakovaně selhal a zklamal.
Diář mám na více než rok dopředu hustě popsaný. Hodně dávno jsem si v něm zachránila Svatý týden pro sebe a měla jsem svoji představu o tom, jak ho chci prožít. Všechno je jinak. Termín soudu jsem nikterak ovlivnit nemohla. Je mi jasné, že tam mám být. Co konkrétně tam ode mne Duch svatý očekává, to zatím netuším. Každopádně jsem mu ale k dispozici a co řekne, to udělám. Kdyby nic jiného, aspoň se v té soudní síni někdo bude modlit. Není podstatné, jaký trest obžalovaným vyměří soud. Stejně je to jenom záloha. A koneckonců, kriminál není tím největším trestem. Někteří se tam dokonce snaží dostat, zvláště na zimu, protože se nemusí starat o topení, o přístřeší ani o stravu. Z našich daní to stát zaplatí. A jak vždycky zdůrazňoval P. Ladislav - svobodným může být člověk i ve vězení, zatímco spousta nesvobodných otroků se volně pohybuje po světě. Skutečně spravedlivý trest jeho vrahům vyměří teprve Bůh. Než tak učiní, mají šanci. Mají stejnou šanci, jakou měli ti dva lotři na Kalvárii. Jeden jí využil, druhý se rouhal.
Ježíš na kříži odpustil kajícímu lotru a ujistil ho: "Ještě dnes budeš se mnou v ráji." My všichni, ať si to uvědomujeme nebo ne, hyneme pod tíhou svých hříchů. Ježíš nám je odpustí, ale s jednou podmínkou. Ta je jasně definována v Otčenáši: "… a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům". Neodpustíme-li, dopadneme stejně, jako lotr po levici. Proto místo odsuzování druhých - i těchto dvou vrahů - musíme prosit všemohoucího a milosrdného Boha, aby se nás ujal. Aby se ujal osobně mne, aby se tak mohla životodárná síla umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista ukázat i na mně.
Dovedu si představit mnohem pohodověji prožitý Svatý týden. Třeba na exerciciích někde v klášteře. Ale moje představa není důležitá. Důležitá je Boží vůle, a ta se projevila. Přijímám, i když je mi jasné, že to nebude lehké. Přijímám, protože bezpečně vím, že mi ke všemu, co mě čeká a co ode mne očekává, Bůh dá i potřebnou sílu. Největší satisfakcí pro P. Ladislava by nesporně byla hluboká lítost a opravdová konverze jeho vrahů. Někdy k tomu zvláštní Boží milostí dojde v jediném okamžiku, tak jako tomu bylo u Šavla cestou do Damašku. Většinou je to ale dlouhý proces. Ten musí být někdy odstartován. Proč by nemohl být odstartován o letošních Velikonocích v soudní síni Krajského soudu v Ústí nad Labem? Předem děkuji za každou modlitbu na tento úmysl.
***
Marie Svatošová - více info
Diář mám na více než rok dopředu hustě popsaný. Hodně dávno jsem si v něm zachránila Svatý týden pro sebe a měla jsem svoji představu o tom, jak ho chci prožít. Všechno je jinak. Termín soudu jsem nikterak ovlivnit nemohla. Je mi jasné, že tam mám být. Co konkrétně tam ode mne Duch svatý očekává, to zatím netuším. Každopádně jsem mu ale k dispozici a co řekne, to udělám. Kdyby nic jiného, aspoň se v té soudní síni někdo bude modlit. Není podstatné, jaký trest obžalovaným vyměří soud. Stejně je to jenom záloha. A koneckonců, kriminál není tím největším trestem. Někteří se tam dokonce snaží dostat, zvláště na zimu, protože se nemusí starat o topení, o přístřeší ani o stravu. Z našich daní to stát zaplatí. A jak vždycky zdůrazňoval P. Ladislav - svobodným může být člověk i ve vězení, zatímco spousta nesvobodných otroků se volně pohybuje po světě. Skutečně spravedlivý trest jeho vrahům vyměří teprve Bůh. Než tak učiní, mají šanci. Mají stejnou šanci, jakou měli ti dva lotři na Kalvárii. Jeden jí využil, druhý se rouhal.
Ježíš na kříži odpustil kajícímu lotru a ujistil ho: "Ještě dnes budeš se mnou v ráji." My všichni, ať si to uvědomujeme nebo ne, hyneme pod tíhou svých hříchů. Ježíš nám je odpustí, ale s jednou podmínkou. Ta je jasně definována v Otčenáši: "… a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům". Neodpustíme-li, dopadneme stejně, jako lotr po levici. Proto místo odsuzování druhých - i těchto dvou vrahů - musíme prosit všemohoucího a milosrdného Boha, aby se nás ujal. Aby se ujal osobně mne, aby se tak mohla životodárná síla umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista ukázat i na mně.
Dovedu si představit mnohem pohodověji prožitý Svatý týden. Třeba na exerciciích někde v klášteře. Ale moje představa není důležitá. Důležitá je Boží vůle, a ta se projevila. Přijímám, i když je mi jasné, že to nebude lehké. Přijímám, protože bezpečně vím, že mi ke všemu, co mě čeká a co ode mne očekává, Bůh dá i potřebnou sílu. Největší satisfakcí pro P. Ladislava by nesporně byla hluboká lítost a opravdová konverze jeho vrahů. Někdy k tomu zvláštní Boží milostí dojde v jediném okamžiku, tak jako tomu bylo u Šavla cestou do Damašku. Většinou je to ale dlouhý proces. Ten musí být někdy odstartován. Proč by nemohl být odstartován o letošních Velikonocích v soudní síni Krajského soudu v Ústí nad Labem? Předem děkuji za každou modlitbu na tento úmysl.
***
Marie Svatošová - více info
