Můj Pán odkládá svůj oděv,
opásává se zástěrou
a umývá svým učedníkům nohy.
I nám chce umýt nohy.
Nejen Petrovi,
ale každému.
Přijď, pane Ježíši,
a odlož šaty,
a oděj nás do svého milosrdenství.
Nalej vodu do džbánu
a umyj nám nejen nohy, ale i hlavu…
Chci odložit všechno smetí své lidské ubohosti.
Jako služebník
umýváš nohy svým sluhům.
Také já chci umývat nohy svým bližním.
Tys mně vybídl, abych se nestyděl
a nerozpakoval dělat to,
co ty jsi vykonal dřív než já.
Mou nadějí je tajemství pokory:
když umývám druhé,
očišťuji své vlastní poskvrny.
(podle: sv. Ambrož, De Spiritu Sancto, I, 12-15;
v: Preghiere, Casale Monf. 1987, 69-71).
