Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Je svatost v dnešní době ještě aktuální? Ptal se papež Benedikt XVI. při své homilii na svátek sv. Václava ve Staré Boleslavi a dal najevo, že dobře ví, že je dnes spíš hledán úspěch a lidská sláva. Hned ale připomíná nedávnou historickou zkušenost:
Minulé století – a vaše země toho byla svědkem – vidělo padnout mnoho mocných, o nichž se zdálo, že dosáhli výšin takřka závratných. A najednou byla jejich moc pryč. Těmto „dříve slavným“ se ale nevysmívá. Jen připomíná vratkost slávy a úspěchu, vytvořených člověkem bez Boha, bez lásky a bez skutečného ohledu na prospěch bližních, aby zdůraznil nezastupitelný úkol křesťanů: Dnes je třeba lidí věřících a věrohodných, připravených rozšířit do každé oblasti společnosti ty křesťanské zásady a ideály, jimiž se inspiruje jejich jednání. Papež zde trvá na současné existenci tří prvků: jde mu o křesťanskou víru a to, co z ní vyplývá, o lidskou společnost, do které se projevy a výsledky křesťanského života musí dostat a konečně o nositele této víry, kteří musí být autentičtí, tedy jejich víra musí být žita, ne jen proklamována. Tak potom podle něho vypadá svatost, ke které jsou všichni pokřtění povoláni: je to věrohodný život z víry, žitý ve světě, a proto je to život, který je schopen vnášet křesťanskou víru a její plody do světa. Aby člověk mohl tuto svatost žít, potřebuje si osvojit hodnocení života i světa podle evangelia. Pohled evangelia shrnuje a interpretuje papež těmito slovy: Pán nás vybízí, abychom si uvědomili, že skutečnou hodnotu lidské existence nelze měřit jen pozemskými statky a pomíjivými zájmy. Nejsou to hmotné věci, které by uspokojily nesmírnou touhu ukrytou v srdci každého člověka po nalezení smyslu vlastního života a po štěstí. Proto Ježíš neváhá navrhnout svým učedníkům „úzkou“ cestu svatosti:“Kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho“ (Mt 16,25). Nijak při tom nezastírá, že je to tvrdý požadavek a náročná cesta. Ale odvahu k ní lze čerpat z příkladu světců a světic: Příklad svatých povzbuzuje každého, kdo si říká křesťan, aby byl důvěryhodný, tedy žil v souladu s principy víry, kterou vyznává. Což je velmi srozumitelný, takřka civilní „návod ke svatosti“, který ovšem nepředstavuje cestu nejmenšího odporu a maximálního pohodlí. K tomu papež dodává – opět velmi jednoznačně a jasně: Opravdu nestačí působit zdáním dobrého a čestného člověka: je třeba jím skutečně být. Tato pravdivost ovšem není cílem sama v sobě ani vrcholem úspěšných snah. Primát patří Bohu.

***

Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.

Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.

- titulek: redakce pastorace.cz -