Učinil sám sebe chlebem
Ježíš svou lásku k nám dokázal tím, že „on, bohatý, se stal chudým“ pro vás a pro mě. Úplně se vydal. Zemřel na kříži. Ale než zemřel, učinil sám sebe chlebem života, aby utišil náš hlad po lásce, po něm. Řekl: „Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“
Učinil sám sebe hladovým
A velikostí své lásky se stal hladovým: „Byl jsem hladový, a nasytili jste mě. A když mě sytit nebudete, nemůžete vstoupit do věčného života.“ To je dávání Kristovo. Bůh stále miluje svět. Stále posílá vás a mě, abychom dokazovali, že miluje svět, že má pořád se světem soucit. Jsme to my, kdo musíme být jeho láskou, jeho soucitem v dnešním světě. Ale abychom mohli milovat, musíme mít víru, neboť víra v akci je láska a láska v akci je služba.
Od něho přijímáme světlo a sílu
Ježíš se proto učinil chlebem života, abychom mohli jíst a žít a abychom ho dokázali vidět ve znepokojujícím převleku chudých. Náš život má být protkán eucharistií. Od Ježíše v eucharistii se totiž dozvídáme, jak velice nás Bůh touží milovat a jak na oplátku žízní po naší lásce. Od Ježíše v eucharistii přijímáme světlo a sílu, abychom i my mohli hasit jeho žízeň.
Věřte, že v podobě
chleba je on, Ježíš.
Věřte ale, že on je i v hladovém,
nahém, nemocném,
opuštěném, nemilovaném,
bezprizorním, bezmocném
a zoufalém člověku.
