V hodině největší nouze, kdy s jistotou věděl, že bude svým lidem odmítnut a usmrcen, nenalezl Ježíš nic lepšího než se modlit. Zápasil s Bohem o smysl a osud svého poslání a probojovával se současně k tomu, aby přijal vrchol svojí cesty lásky. A právě v této hodině temnoty zaznívá ono typicky Ježíšovské oslovení Otce: „Abba“.
Doslovně „tati“, zahrnující v sobě dětinskou důvěru i synovskou úctu. Právě v tomto aramejském slově, které si prvotní církev uchovala jako modlitební výraz, je nepřekonatelným způsobem vyjádřeno to nové, co Ježíš přinesl na svět. Každý, kdo se spojí s Ježíšem, smí se stejně jako on zcela spolehnout na Boží lásku a věrnost a oslovovat jej jako „Abba, tati“. A v hodině temnoty si smí dovolit vyslovit před Bohem všechny své pochybnosti, strachy a výčitky.

Zkus i ty, v této chvíli, nahlas použít v modlitbě toto krásné oslovení, které doširoka otevírá srdce tvé i Boží. A to přes všechny tvé případné nedobré zkušenosti s pozemskými otci.


***

Ukázka z publikace Scala paradisi, kterou vydalo Pastorační středisko.

Další texty k tématu modlitba naleznete zde

Další texty k tématu Ježíš naleznete zde

Další texty k tématu Bůh - Otec naleznete zde.