Zdravá a falešná tradice
Origenes přirovnával falešné tradicionalisty k Židům chodícím plakat ke zdi zbořeného jeruzalémského chrámu. Jiní se zase divili, jaké nesmysly vyčtou heretici ze samotného Písma. Svatý Basil na to odpovídá: Knihám o zemědělství rozumí zemědělec, lékařským zase lékař. Písmo a tradice jsou duchovní, a proto jim rozumí jenom ten, kdo má Ducha svatého. Praví nositelé tradice jsou světci a ti také otevírají nové cesty působení Ducha – tak tomu bylo a je v celé historii církve.
Tradiciolnalismus vs. progresivismus v církvi
Napětí mezi těmito tendencemi se dá dobře ilustrovat jedním vtipem. Konzervativec věří, že Duch svatý umřel při smrti Pia XII., a proto se už nesmí s ničím hýbat. Progresivista zase prorokuje, že Duch svatý zemře spolu s ním, a proto je povinen do své smrti všechno vyřešit. Nebo jinými slovy se dá říci, že konzervativec je matka, která má klukovi za zlé, že roste a že mu musí kupovat stále nové kalhoty; progresivista je naopak otec, který se už nemůže dočkat, až bude syn dost velký na práci, proto ho stále tahá za uši, i když kluk piští.
Církev byla zaseta jako hořčičné zrnko a má dorůst v košatý strom. Běda tomu, kdo nechápe pravý rytmus růstu a chce jej zpomalit nebo urychlit umělými zásahy. Je to nežádoucí už v tělesném životě nebo v duševním školení, v duchovním životě je to pak nemyslitelné zvládnout bez dobrého rozlišování duchů.
***
Zpracováno podle knihy Tomáše Špidlíka: Duše poutníka, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
