Motto: „Velké myšlenky lze předvádět jen na malém prostoru.“
(G. K. Chesterton)
(G. K. Chesterton)
V dnešní uspěchané době moudří lidé šetří čas tam, kde se skutečně ušetřit dá. Dvojnásob by to mělo platit pro nás, křesťany. V Písmu jsme dokonce vyzýváni, abychom čas „vykupovali“. Což neznamená nic jiného, než že s ním máme nakládat rozumně, neboť každému z nás byla vyměřena pouze určitá část života v časnosti (a hlavní problém tkví v tom, že nikdo nevíme, kolik využitelného času každému z nás vlastně zbývá). Čas, totiž, je jedinou skutečnou devízou, kterou vlastníme. Můžeme ji dobře investovat, do druhých: rodiny a dětí, do sebe: vzdělání a nebo ji můžeme docela normálně promrhat.
Mezi ty moudré by měli, alespoň se domnívám, patřit především vedoucí sborů, kazatelé, pastoři a faráři. Nejenom díky své moudrosti dané shůry a kladným postojem ke vzdělanosti (a skutečná vzdělanost se nikdy nespokojí s tím, co už má, ale neustále rozšiřuje své vědomosti a tím i možnost kladného působení na lidi), nýbrž i ve vykupování času.
A k tomu nám, světe div se (!), mohou pomoci právě knihy. Protože ten, kdo chce ušetřit čas, může to učinit tím, že bude číst správné knihy ve správný čas.
Zákonitě jej pak mohou napadnout myšlenky: „Ale kde ve svém nabitém programu vezmu čas? Lituji ztraceného času, který bych strávil nad knihami. K čemu dobrému asi tak mohou knihy posloužit...?“
Nabízím několik odpovědí. To, zda skutečně odpovídají na vaše otázky, posuďte sami:
Mám či nemám dostatek času, případně jak jej mohu ušetřit:
1)čas každého z nás je limitován (minimálně tím, že den má „pouhých“ 24 hodin); na to, čemu přikládám skutečný význam, si čas vždycky udělám: spaní, jídlo, čas s rodinou, výchova, vzdělávaní…;
2)zvažuji, co není přínosné pro můj život a „vypouštím“ to ze svého denního programu: počítačové hry, večerní televizní pořady, nadměrné běhání po obchodech…;
3)čas mohu významně ušetřit tam, kde za mě pracovali jiní, což v praxi znamená, že se nepokouším pracně shánět informace o předmětech, které jsou zpracovány v kvalitních knihách či dostupné například na internetu.
K čemu nám knihy mohou posloužit:
1)mohu slovem sytit ty, kdo mají sytit druhé lidi; mohou sloužit k duchovnímu i intelektuálnímu růstu kazatele (jak placeného, tak i laického);
2)mohou dát podněty k přemýšlení nad aktuálními tématy a mohou určovat směr našeho přemýšlení (případně diskuse);
3)mohou ušetřit čas nutný pro přípravu diskusí, seminářů, biblických hodin či kázání
4)mohou zkvalitnit obsah kázání (například nám pomohou lépe pochopit historické pozadí probíraného tématu);
5)„pokračovat ve vzdělávání“ posluchačů, když přednášející nebo kazatel skončil svou řeč;
6)mohou pomoci při přípravě na pastoraci a vyučování (těžko se diskutuje nad věcmi, pro něž nemáme shodná východiska);
7)připravit nás na specifické situace v životě: na manželství, výchovu dětí, službu církvi…
Jak lze knihy použít pro naši službu:
1) Obecenství, které čte kvalitní knihy, roste. Četbou dochází k prevenci problémů, studium správných titulů může být pomocí ve specifických problémech
2)Obecenství, které své vzdělávací programy opírá o dostupnou literaturu, si zajišťuje růst nových pracovníků.
3)Obecenství, které knihy využívá k preevangelizaci, má větší šanci zasáhnout vhodnými tituly své nevěřící přátele a připravit je tak postupně na přijetí Božího slova.
4)Obecenství, které čte věroučné texty, může být zdravě budováno. Je dobré, když se může seznamovat s věroukou druhých církví a uvědomovat si společné kořeny a odlišné důrazy a ocení tak ojedinělost a poznání nejen církve vlastní, nýbrž i těch druhých.
5)Obecenství, které preferuje četbu kvalitních apologetických spisků, vytváří pevné hranice vyučování a zabraňuje pronikání herezí.
Kvalitní knihy jsou skutečným pokladem, který můžeme s užitkem (a dokonce i s určitým pocitem dobrodružství) odkrývat a objevovat. Mohou se stát pomocníkem v dobách zlých; mohou nám pomáhat pochopit dříve nepochopitelné věci a události; mohou nám být učiteli v čase, kdy máme možnost se vzdělávat a mohou nám být účinnou zbraní při obhajobě vlastní víry.
Na závěr se ještě alespoň skokem vraťme k našemu mottu, které lze rozvést konkrétním příkladem: G. Werver, zakladatel misijní organizace Operation Mobilization, prohlásil o knize svého přítele Roye Hessiona, že ji považuje za jednu z nejdůležitějších knih v dějinách církve. Proč? Protože kniha Křížová cesta jednoduchým a dobře srozumitelným způsobem hovořila o podstatě a sebevydání se Kristu jako Spasiteli a Pánu. Je to jedna z největších myšlenek historie. A Roy Hession na její vyjádření potřeboval jenom několik desítek stránek. Zdá se, že jeho záměr se vydařil, neboť jeho kniha v uplynulých desetiletích silně a pozitivně ovlivnila západní církev.
Myšlenky, které hýbou historií, pro své vyjádření potřebují skutečně minimální prostor. Jejich účinek však má mnohonásobně větší průnik a mocnější důsledek než řízená střela. Střela totiž pouze ničí, kdežto správné slovo ve správný čas může budovat.
Petr Plaňanský, Návrat domů
Pozn.:
Ve statích „K čemu nám knihy mohou posloužit“ a „Jak lze knihy použít pro naši službu“ jsem s vděkem použil myšlenky z přednášek mnohaletého ředitele anglické křesťanské distribuční firmy STL bratra Geryho Daveye.
Mezi ty moudré by měli, alespoň se domnívám, patřit především vedoucí sborů, kazatelé, pastoři a faráři. Nejenom díky své moudrosti dané shůry a kladným postojem ke vzdělanosti (a skutečná vzdělanost se nikdy nespokojí s tím, co už má, ale neustále rozšiřuje své vědomosti a tím i možnost kladného působení na lidi), nýbrž i ve vykupování času.
A k tomu nám, světe div se (!), mohou pomoci právě knihy. Protože ten, kdo chce ušetřit čas, může to učinit tím, že bude číst správné knihy ve správný čas.
Zákonitě jej pak mohou napadnout myšlenky: „Ale kde ve svém nabitém programu vezmu čas? Lituji ztraceného času, který bych strávil nad knihami. K čemu dobrému asi tak mohou knihy posloužit...?“
Nabízím několik odpovědí. To, zda skutečně odpovídají na vaše otázky, posuďte sami:
Mám či nemám dostatek času, případně jak jej mohu ušetřit:
1)čas každého z nás je limitován (minimálně tím, že den má „pouhých“ 24 hodin); na to, čemu přikládám skutečný význam, si čas vždycky udělám: spaní, jídlo, čas s rodinou, výchova, vzdělávaní…;
2)zvažuji, co není přínosné pro můj život a „vypouštím“ to ze svého denního programu: počítačové hry, večerní televizní pořady, nadměrné běhání po obchodech…;
3)čas mohu významně ušetřit tam, kde za mě pracovali jiní, což v praxi znamená, že se nepokouším pracně shánět informace o předmětech, které jsou zpracovány v kvalitních knihách či dostupné například na internetu.
K čemu nám knihy mohou posloužit:
1)mohu slovem sytit ty, kdo mají sytit druhé lidi; mohou sloužit k duchovnímu i intelektuálnímu růstu kazatele (jak placeného, tak i laického);
2)mohou dát podněty k přemýšlení nad aktuálními tématy a mohou určovat směr našeho přemýšlení (případně diskuse);
3)mohou ušetřit čas nutný pro přípravu diskusí, seminářů, biblických hodin či kázání
4)mohou zkvalitnit obsah kázání (například nám pomohou lépe pochopit historické pozadí probíraného tématu);
5)„pokračovat ve vzdělávání“ posluchačů, když přednášející nebo kazatel skončil svou řeč;
6)mohou pomoci při přípravě na pastoraci a vyučování (těžko se diskutuje nad věcmi, pro něž nemáme shodná východiska);
7)připravit nás na specifické situace v životě: na manželství, výchovu dětí, službu církvi…
Jak lze knihy použít pro naši službu:
1) Obecenství, které čte kvalitní knihy, roste. Četbou dochází k prevenci problémů, studium správných titulů může být pomocí ve specifických problémech
2)Obecenství, které své vzdělávací programy opírá o dostupnou literaturu, si zajišťuje růst nových pracovníků.
3)Obecenství, které knihy využívá k preevangelizaci, má větší šanci zasáhnout vhodnými tituly své nevěřící přátele a připravit je tak postupně na přijetí Božího slova.
4)Obecenství, které čte věroučné texty, může být zdravě budováno. Je dobré, když se může seznamovat s věroukou druhých církví a uvědomovat si společné kořeny a odlišné důrazy a ocení tak ojedinělost a poznání nejen církve vlastní, nýbrž i těch druhých.
5)Obecenství, které preferuje četbu kvalitních apologetických spisků, vytváří pevné hranice vyučování a zabraňuje pronikání herezí.
Kvalitní knihy jsou skutečným pokladem, který můžeme s užitkem (a dokonce i s určitým pocitem dobrodružství) odkrývat a objevovat. Mohou se stát pomocníkem v dobách zlých; mohou nám pomáhat pochopit dříve nepochopitelné věci a události; mohou nám být učiteli v čase, kdy máme možnost se vzdělávat a mohou nám být účinnou zbraní při obhajobě vlastní víry.
Na závěr se ještě alespoň skokem vraťme k našemu mottu, které lze rozvést konkrétním příkladem: G. Werver, zakladatel misijní organizace Operation Mobilization, prohlásil o knize svého přítele Roye Hessiona, že ji považuje za jednu z nejdůležitějších knih v dějinách církve. Proč? Protože kniha Křížová cesta jednoduchým a dobře srozumitelným způsobem hovořila o podstatě a sebevydání se Kristu jako Spasiteli a Pánu. Je to jedna z největších myšlenek historie. A Roy Hession na její vyjádření potřeboval jenom několik desítek stránek. Zdá se, že jeho záměr se vydařil, neboť jeho kniha v uplynulých desetiletích silně a pozitivně ovlivnila západní církev.
Myšlenky, které hýbou historií, pro své vyjádření potřebují skutečně minimální prostor. Jejich účinek však má mnohonásobně větší průnik a mocnější důsledek než řízená střela. Střela totiž pouze ničí, kdežto správné slovo ve správný čas může budovat.
Petr Plaňanský, Návrat domů
Pozn.:
Ve statích „K čemu nám knihy mohou posloužit“ a „Jak lze knihy použít pro naši službu“ jsem s vděkem použil myšlenky z přednášek mnohaletého ředitele anglické křesťanské distribuční firmy STL bratra Geryho Daveye.
