Křesťanství nelze porozumět bez znalostí svatých spisů židovství. To je jeden z výsledků mezinárodního kongresu "Jan Pavel II. a dialog církve v 21. století". Kongres pořádala koncem dubna římská univerzita "Regina Apostolorum" ve spolupráci s katolickým studijním programem washingtonského "Center for Ethics and Public Policy". Partnerem jednání byl kanadský rabín a teolog David Novak a z katolické strany sekretář Papežské biblické komise a profesor novozákonní exegeze na Papežském biblickém institutu jezuita P. Albert Vanhoye.
P. Vanhoye zdůraznil, že Ježíšovo slovo bylo adresováno především Židům a proselytům (u Židů se tak říkalo tomu, kdo konvertoval z pohanství k židovství; z řec. proselythos = nově příchozí). Rovněž nejranější apoštolské zvěstování mělo na mysli na prvním místě tuto cílovou skupinu. Křesťanství tak vzniklo v rámci židovství. Podle Vanhoye se během prvního století křesťanství pomalu od židovství odloučilo: "Církev však nikdy nezapomněla na své židovské kořeny, které jsou zcela jasně dokumentovány v Novém zákoně."
"Křesťanské chápání Starého zákona se odlišuje od židovského chápání," zdůraznil P. Vanhoye. Pro křesťany nachází Písmo svaté své naplnění v Ježíši Kristu. Bylo by ovšem chybou nedoceňovat Starý zákon. Bylo zdůrazněno, že "má v sobě obrovskou hodnotu jako Boží slovo". Nové materiály biblické komise chtějí křesťany přivést k hlubšímu pochopení a uvědomění si skutečnosti, že "s Židy se shodujeme i v mnoha základních otázkách".
Prof. Novak poukázal na to, že koncilní dokument "Nostra aetate", kde jde o vztah katolické církve k židovství, "je důležitý nejen v pohledu na minulost, ale i pro dnešek". Církev dnes uznává "náboženskou legitimitu" židovského národa a jeho specifickou identitu, zejména zdůrazňuje "věčný svazek Boha s židovským národem, který nebyl nikdy ukončen a také nemůže být anulován". V pokoncilním období došlo k významným setkáním křesťanských a židovských teologů, zejména v Severní Americe.
Novak se v této souvislosti rovněž zmínil o mimořádném ohlasu na dokument "Dabru emet" (Říkejte pravdu) z podzimu 1999 s podtitulem "Židovské vysvětlení křesťanství a křesťanů". Novak sám patří k autorům tohoto dokumentu, který podepsalo přes 200 rabínů a židovských profesorů. Dokument bilancuje současné křesťansko-židovské vztahy.
Jedním z vnitrožidovských účinků "Dabru emet" je skutečnost, že Židé, kteří mají kontakt s křesťanským světem, jsou povzbuzováni, aby vyjadřovali své myšlení "teologickou řečí". "Pokud by to nedělali, mohou se křesťané právem ptát, zda vůbec existuje židovská teologie," říká Novak.
"Nostra aetate" a "Dabru emet" jsou podle rabína dokumenty, které "ukazují cestu, aby vzájemný dialog dostal svou solidní teologickou základnu". "Dabru emet" zdůrazňuje, že křesťané a Židé uctívají téhož Boha. Již tato výpověď nabízí hojnost materiálu pro intenzivní a bratrský teologický dialog.
***
Se svolením pževzato z TS ČBK - tisk.cirkev.cz
"Křesťanské chápání Starého zákona se odlišuje od židovského chápání," zdůraznil P. Vanhoye. Pro křesťany nachází Písmo svaté své naplnění v Ježíši Kristu. Bylo by ovšem chybou nedoceňovat Starý zákon. Bylo zdůrazněno, že "má v sobě obrovskou hodnotu jako Boží slovo". Nové materiály biblické komise chtějí křesťany přivést k hlubšímu pochopení a uvědomění si skutečnosti, že "s Židy se shodujeme i v mnoha základních otázkách".
Prof. Novak poukázal na to, že koncilní dokument "Nostra aetate", kde jde o vztah katolické církve k židovství, "je důležitý nejen v pohledu na minulost, ale i pro dnešek". Církev dnes uznává "náboženskou legitimitu" židovského národa a jeho specifickou identitu, zejména zdůrazňuje "věčný svazek Boha s židovským národem, který nebyl nikdy ukončen a také nemůže být anulován". V pokoncilním období došlo k významným setkáním křesťanských a židovských teologů, zejména v Severní Americe.
Novak se v této souvislosti rovněž zmínil o mimořádném ohlasu na dokument "Dabru emet" (Říkejte pravdu) z podzimu 1999 s podtitulem "Židovské vysvětlení křesťanství a křesťanů". Novak sám patří k autorům tohoto dokumentu, který podepsalo přes 200 rabínů a židovských profesorů. Dokument bilancuje současné křesťansko-židovské vztahy.
Jedním z vnitrožidovských účinků "Dabru emet" je skutečnost, že Židé, kteří mají kontakt s křesťanským světem, jsou povzbuzováni, aby vyjadřovali své myšlení "teologickou řečí". "Pokud by to nedělali, mohou se křesťané právem ptát, zda vůbec existuje židovská teologie," říká Novak.
"Nostra aetate" a "Dabru emet" jsou podle rabína dokumenty, které "ukazují cestu, aby vzájemný dialog dostal svou solidní teologickou základnu". "Dabru emet" zdůrazňuje, že křesťané a Židé uctívají téhož Boha. Již tato výpověď nabízí hojnost materiálu pro intenzivní a bratrský teologický dialog.
***
Se svolením pževzato z TS ČBK - tisk.cirkev.cz
