Maria žije s očima upřenýma na Krista a každé jeho slovo je pro ni pokladem: „Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom“ (Lk 2,19; srov. 2,51). Vzpomínky na Ježíše, pevně vtištěné do jejího ducha, ji provázely za všech okolností, když ve své mysli znovu prožívala rozličné okamžiky svého života po Synově boku.
 
Právě tyto vzpomínky jsou v jistém smyslu podstatou „růžence“, který Maria během dnů svého pozemského života neustále recitovala.
 
Také nyní, uprostřed radostných zpěvů v nebeském Jeruzalémě, je příčina jejích díků a její chvály stejná. Právě ona inspiruje její mateřskou péči o putující církev, ve které Maria - šiřitelka evangelia - „děj“ svého vyprávění dále rozvíjí. Maria věřícím stále znovu a znovu předkládá „tajemství“ svého Syna s přáním, aby je kontemplovali, a Kristova tajemství tak mohla prokázat veškerou svoji spasitelnou moc. Křesťanské společenství se modlitbou růžence vlastně slaďuje se vzpomínkami a pohledem Mariiným.


***

Se svolením převzato z apoštolského listu Rosarium Virginis Mariae, který vydala Česká biskupská konference

***

Další texty k tématu Maria naleznete zde