Jak jste trávili prázdniny jako jezuité v kněžském semináři v Římě?
Dnes se adepti kněžství na prázdniny rozprchnou, ale tenkrát jsme je trávili společně. S úlevou jsme přijali vyhlášení našeho místního představeného, že po dobu velkých prázdnin platí jenom desatero Božích přikázání. Jezdili jsme se i koupat k moři. Představený celého jezuitského řádu – profesor teologie, distingovaný, hodný, asketický a trošku „papírový“ muž – nám poslal koncem školního roku dopis, v němž nás instruoval, jak máme my studenti správně trávit prázdniny. Vycházel z přesvědčení, že dnešní mládež neví, jak by se vlastně měla rekreovat. Mohli jsme se tedy podle něj koupat v moři, ale jenom jednou denně. A přitom mít pořádné plavky, odshora až dolů. To byla rána do rozpočtu naší jezuitské koleje, poněvadž nám právě zakoupili nové vlněné plavky normální evropské velikosti a neměli prostředky na nákup dalších.
Možná vycházel ze zkušeností se Severním mořem, které je studené a jednou se v něm vykoupat je tak akorát.
On prostě věděl všechno lépe… Později ve Frankfurtu na teologii nám náš německý profesor vysvětloval, jak jednotlivé národy přistupují k plnění různých nařízení. „Když v Římě nařídí, že máme skákat 80 centimetrů, tak si my Němci normu zvedneme na 100, ale současně se proti tomu začneme bouřit a rozčilovat. Kdežto Italové to přivítají s potleskem jako nádherný nápad, který vnímají jako cílovou představu, k níž se mají pozvolna blížit. A francouzský přístup prý je: napřed to přeložíme do francouzštiny (a ejhle, při překladu všechny nesnáze zmizí).
Jak jste si tenkrát poradili s koupáním v moři?
Náš italský představený semináře prohlásil: „V pravidlech pro představeného mám předepsáno meditovat každý den půl hodiny o tom, jak plním svůj úřad. Stojí tam taky, že místo toho mohu meditovat obden, ale pak celou hodinu. Když to vezmeme jako klíč k dopisu představeného řádu, tak můžeme buďto jezdit k moři každý den a jednou se tam vykoupat, nebo jet každý druhý den a koupat se dvakrát. Do kamionu, kterým jsme k moři jezdili, jsme se stejně všichni nevešli, takže jsme byli rozděleni na dvě skupiny a každý z nás se k moři dostal jen obden.
A koupali jste se pouze dvakrát.
Ano, dvakrát – to znamená celé dopoledne, pak byl oběd, a pak podruhé – celé odpoledne.
Aha...
Přesně tak: aha. Pro mne to byla nádherná lekce vhledu do církevnického prostředí; naučili jsme se, jak chápat římské předpisy, aby byli všichni spokojení. A ty plavky? Ty jsme vyřešili tak, že jsme si do vody brali tričko. Když jsme z vody vylezli a začalo nás to studit, svlékli jsme je. Příkaz jsme splnili: při koupání jsme byli celí oblečení… Představený, který nás měl na starosti o prázdninách, zavalitý a dost široký Ital, to celé řídil velmi benevolentně.
