Evangelium se dá žít pouze v živém spojení s živým Kristem, a ne jenom jako moralistická příručka, jak to předkládal Tolstoj a jak to parodizuje Dostojevskij v postavě Myškina, který se nakonec zblázní. Jak by mohl být blaženým například chudý, když po boku nemá Krista, který mu nabízí svou blaženost i uprostřed bídy.
“Blahoslavenství” evangelia je vlastně výpočet lidských mizérií, ze kterých přirozeně utíkáme, dokud nepocítíme, že je tam s námi ten, kdo jediný je dovede převrátit v blaženost.
Románem Idiot tak Dostojevskij odpověděl na Tolstého kult, který se tehdy šířil i za hranicemi Ruska. Koncem 19. století byli mnozí intelektuálové okouzleni tímto prorokem neodporování zlému, Tolstoj se jim jevil jako nový František z Assisi, který hlásá moderní křesťanství v nejčistší formě, oproštěné od všech mytologických prvků – včetně Ježíšových zázraků. Podle něho je třeba pouze vzít doslovně mravní učení evangelia a žít ho do všech důsledků. Čím by ovšem bylo mravní učení evangelia – ptá se Dostojevskij – bez osoby Krista a jeho božské síly? Pouze šílená ideologie. A nakonec také kníže Myškin končí ve stejném blázinci, z něhož vyšel.
Zpracováno podle knihy: Duše poutníka - Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem.
Románem Idiot tak Dostojevskij odpověděl na Tolstého kult, který se tehdy šířil i za hranicemi Ruska. Koncem 19. století byli mnozí intelektuálové okouzleni tímto prorokem neodporování zlému, Tolstoj se jim jevil jako nový František z Assisi, který hlásá moderní křesťanství v nejčistší formě, oproštěné od všech mytologických prvků – včetně Ježíšových zázraků. Podle něho je třeba pouze vzít doslovně mravní učení evangelia a žít ho do všech důsledků. Čím by ovšem bylo mravní učení evangelia – ptá se Dostojevskij – bez osoby Krista a jeho božské síly? Pouze šílená ideologie. A nakonec také kníže Myškin končí ve stejném blázinci, z něhož vyšel.
Zpracováno podle knihy: Duše poutníka - Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem.
