Vatikán. Peníze oslabují mysl a víru a vedou nás nesprávnou cestou, zdůraznil papež František v homili při dnešní ranní mši (20.9.2013) v kapli Domu sv. Marty. Svatý otec poukázal na to, že modloslužba peněz způsobuje marnivost a činí z nás maniaky jalovostí.

„Nelze sloužit Bohu i penězům. Papež František vyšel ze slov svatého Pavla z prvního listu Timotejovi (1 Tim 6,2-12) a porovnával cestu Ježíše Krista a cestu peněz. „Vztah k penězům obsahuje něco – poznamenal papež – co nás vzdaluje od Boha. Existují různé slabosti, hříchy, ale Ježíš zdůrazňuje právě toto. A svatý Pavel dokonce říká: »Kořenem všeho zla je láska k penězům« (1 Tim 6,10) a pokračuje: »a mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí«. „Moc peněz je tak velká, dodal papež František, že tě odvede od víry, ba dokonce tě o víru připraví, oslabí tě a ztratíš ji!“

„Peníze totiž oslabují myšlení, a oslabují také víru, kterou vychylují jiným směrem. K jalovým řečem a neužitečným diskusím. »Z toho pak povstává nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice lidí se zkaženou myslí a postrádajících smysl pravdu, kteří považují zbožnost za pramen zisku. « (1 Tim 6,4-5). »Jsem katolík, chodím na mši, protože mi to dává určitý status. Jsem viděn dobře... ale jinak si dělám své. Starám se o peníze.« Používá se zde slovo, které často nacházíme v novinách, kde se píše o »zkorumpovaných lidech«. Peníze korumpují. Nedá se nic dělat.“

Zvolíš-li „cestu peněz“, pokračoval papež, „nakonec tě zkazí. Peníze v sobě mají svůdnost, která pozvolna strhává do záhuby. Ježíš klade na tuto skutečnost velký důraz (Mt 6,24):

„»Nemůžete sloužit Bohu i mamonu«. To není komunismus. Toto je čiré evangelium. Toto jsou Ježíšova slova. Co peníze způsobují? Zpočátku ti dají určitý blahobyt. Dobře. Potom se cítíš důležitým a přichází marnivost a hromadění bohatství. V Žalmu jsme o této marnivosti četli. Marnivost je k ničemu, ale propůjčuje ti pocit, že jsi významný člověk. Toto je marnivost. A od marnivosti se jde k domýšlivosti a pýše. Existují tedy tři stupně: bohatství, marnivost a pýcha.“

Nikdo – pokračoval – se nemůže spasit penězi! Nicméně, ďábel toto pokušení vždycky používá, totiž bohatství, které vzbuzuje pocit soběstačnosti; marnivost, která dává pocit důležitosti, a nakonec domýšlivost a pýchu. Právě pýcha je jeho jazykem.

„»Ale Otče, když čtu desatero přikázání, žádné nemluví o penězích špatně. Proti jakému přikázání tedy hřeší ten, kdo něco dělá pro peníze?«. Proti prvnímu! Hřešíš modloslužbou! Je tomu tak proto, že peníze se stávají modlou, které se klaníš! A proto nám Ježíš říká: „Nemůžeš sloužit idolu peněz i živému Bohu. Buď jednomu nebo druhému. První otcové církve, mluvím o 2. či 3. století, používali silného slova, když říkali, že „peníze jsou výkaly ďábla.“ Je tomu tak, protože z nás činí modloslužebníky,oslabují naši mysl pýchou, činí z nás maniaky jalovostí a vzdalují nás od víry, korumpují.“

Svatý Pavel nám říká, pokračoval papež, abychom se těmto věcem vyhýbali a »usilovali o spravedlnost, zbožnost, víru a lásku« (1 Tim 6,11). A také o trpělivost a mírnost „proti marnivosti a pýše“. Toto je cesta Boží, nikoli cesta idolatrie moci, která ti může dát peníze. Pokora je cestou služby Bohu. „Kéž Pán – uzavíral papež František dnešní homilii – pomáhá nám všem, abychom neupadli do léčky idolatrie peněz.