Prozradím-li před lidmi, že na náhody zásadně nevěřím, stává se mi velmi často, že se mnou bez výhrad souhlasí. A abych jim to opravdu uvěřila, ještě k tomu dodají: „Kdepak náhody. Všechno je osud!“
Když to řeknou lidé nevěřící, no tak budiž. Ale když to bez uzardění řekne křesťan, který byl před chvílí u svatého přijímání, tak se musím držet, abych neřekla nahlas, co mě svrbí na jazyku. Vždycky jsem v pokušení se ho zeptat, jestli už někdy zkusil v Otčenáši zaměnit slůvko„Otče“ za „osude“. Schválně si to celé zkuste přeříkat a uvidíte, jaká blbost by z toho vylezla. „Osude náš, jenž jsi“ – kde vlastně je?
Nechci to však zlehčovat, vím, jak bolavé věci se za tím mnohdy skrývají. Narodí se těžce postižené dítě. Nebo se nenarodí žádné. V rodině je vážná dědičná nemoc. Někdo žehrá na osud, že se narodil jako muž, někdo zase jako žena. Jeden se narodil v paláci, druhý v maringotce. To všechno jsou danosti, které změnit nemůžeme. Snad jedině to pohlaví, ale ani to není tak jednoduché. Svatý Tomáš pojem „osud“ nepoužívá jako synonymum náhody, ale pro situace, které jsme si sami nezvolili a které jsou v Božím plánu. Nemá na mysli žádnou smůlu, nýbrž Boží záměr. Tomu nemusíme vždycky rozumět, ale můžeme Bohu důvěřovat, že je to, navzdory všemu, k našemu prospěchu. Můžeme se proti tomu ovšem také celý život bouřit a stěžovat si na zlý osud. Tuhle volbu máme.
Znám lidi z obou skupin. Paul Tillich napsal: „Věřit v Boží prozřetelnost znamená věřit, že nám nic nedokáže zabránit v naplnění posledního smyslu naší existence.“ Markéta, tehdy asi čtrnáctiletá, kterou jsem doprovázela při pouti do Lurd, to svým životem dokazuje. Hned tak nepotkáte človíčka tak veselého, radostného, hbitého, šikovného a hlavně tak neuvěřitelně houževnatého. Říkáte si možná – co je na tom divného– ve čtrnácti letech, žádné starosti, život před sebou, o co by jí asi tak mohlo jít? Jde „jen“ o to, že se narodila se čtyřmi pahýly místo čtyřmi zdravými končetinami. Náhoda? Osud? Smůla? Úkol? Pojmenujte si to, jak chcete, ale Markéta to přijala z Boží ruky jako úkol. Dnes už je šťastnou maminkou krásné, zdravé holčičky, bravurně ovládá elektrický vozík, sporák, pračku, vysavač atd. a hlavně rozdává kolem sebe ten svůj neodolatelný a nakažlivý úsměv.
***
Se svolením převzato z knihy: Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Další texty k tématu Boží vůle
Nechci to však zlehčovat, vím, jak bolavé věci se za tím mnohdy skrývají. Narodí se těžce postižené dítě. Nebo se nenarodí žádné. V rodině je vážná dědičná nemoc. Někdo žehrá na osud, že se narodil jako muž, někdo zase jako žena. Jeden se narodil v paláci, druhý v maringotce. To všechno jsou danosti, které změnit nemůžeme. Snad jedině to pohlaví, ale ani to není tak jednoduché. Svatý Tomáš pojem „osud“ nepoužívá jako synonymum náhody, ale pro situace, které jsme si sami nezvolili a které jsou v Božím plánu. Nemá na mysli žádnou smůlu, nýbrž Boží záměr. Tomu nemusíme vždycky rozumět, ale můžeme Bohu důvěřovat, že je to, navzdory všemu, k našemu prospěchu. Můžeme se proti tomu ovšem také celý život bouřit a stěžovat si na zlý osud. Tuhle volbu máme.
Znám lidi z obou skupin. Paul Tillich napsal: „Věřit v Boží prozřetelnost znamená věřit, že nám nic nedokáže zabránit v naplnění posledního smyslu naší existence.“ Markéta, tehdy asi čtrnáctiletá, kterou jsem doprovázela při pouti do Lurd, to svým životem dokazuje. Hned tak nepotkáte človíčka tak veselého, radostného, hbitého, šikovného a hlavně tak neuvěřitelně houževnatého. Říkáte si možná – co je na tom divného– ve čtrnácti letech, žádné starosti, život před sebou, o co by jí asi tak mohlo jít? Jde „jen“ o to, že se narodila se čtyřmi pahýly místo čtyřmi zdravými končetinami. Náhoda? Osud? Smůla? Úkol? Pojmenujte si to, jak chcete, ale Markéta to přijala z Boží ruky jako úkol. Dnes už je šťastnou maminkou krásné, zdravé holčičky, bravurně ovládá elektrický vozík, sporák, pračku, vysavač atd. a hlavně rozdává kolem sebe ten svůj neodolatelný a nakažlivý úsměv.
***
Se svolením převzato z knihy: Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Další texty k tématu Boží vůle
