„Když šel Ježíš odtud dál,
viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš
a řekl mu: ,Pojď za mnou!‘
On vstal a šel za ním“ (Mt 9,9).

V jediném verši je geniálně vyjádřena dynamika Božího povolání a lidské odpovědi. V naprosto neočekávaný moment lidského života zazáří pronikavé světlo, zazní slovo, které proniká až do morku kostí!

Není možné neodpovědět: kladně „ANO“, nebo záporně „NE“. Je vždy jen jedna odpověď.
Matouš vstal a šel.

Kým byl vlastně člověk Matouš?
Jedna kniha uvádějící do knih Nového zákona o něm, pro potřebu této promluvy, píše: „Matouš, nazývaný také Lévi (Mk 2, 14; Lk 5, 27), byl výběrčím daní. Ježíš ho povolal, aby se stal jeho učedníkem. Když Lévi jeho pozvání přijal, tak si pravděpodobně změnil jméno a začal se nazývat Matouš (,dar od Boha‘). Je pozoruhodné, že si Ježíš vybral židovského celníka, který byl ve službách Římanů! Vůbec není jisté, jestli změnu jména si přál Lévi-Matouš nebo Ježíš. Nebo měl obě jména zároveň, jako třeba Šavel-Pavel? To nevíme. 

Kým byl ale Lévi před tím, než se stal celníkem? Nebyl přeci celníkem od narození. Jeho židovské jméno odkazuje na kmen jednoho z dvanácti synů Jákoba – Izraele. Tento kmen byl vybrán, aby se ujal kněžské služby. Po babylónském vyhnanství se zhostil služby v jeruzalémském chrámu jako tzv. nižší kněžstvo.

Byl tedy náš Lévi-Matouš také knězem? Jestli byl knězem, nevíme, ale pokud ano, tak můžeme klubko minulosti rozvíjet dál. Třeba se zřekl svého úřadu a zaslepen penězi kolaboroval s Římany. Možná se ve skrytu trápil. Špinavé peníze tížily jeho svědomí. Jeho hřích v něm však musel - vyhnít. A on mrtvý před Zákonem už pouze očekával svého Zachránce – Spasitele. Tomu by nasvědčovala i jeho okamžitá reakce. Ihned, jak zaslechl Ježíšův hlas, vstal (řecky „anastas“, evokuje nám „vzkříšení“) a následoval ho.

Je to právě tento Matouš, který pak dává vzniknout evangeliu! Po tomto obrácení se Matouš na každém napsaném řádku dokazuje, že ten, který ho vzkřísil k novému životu, je naplněním Zákona, který Matouš velice dobře znal.

Mám pro všechny (a nejen) „Matouše“ dobrou zprávu:
Ježíš je vždy ve správný čas na správném místě.
Osloví nás v okamžik, kdy jsme dozráli...
Možná už nemáme nic, čeho si skutečně ceníme...
Možná jsme spoutáni hříchem, který v nás vyhnívá...
Jen je potřeba nevzdat to!
Spasitel přichází! A možná už právě stojí za mými dveřmi.

Redakčně upraveno.