Pro pravý ekumenismus je důležitá snaha umět sbírat a ocenit projevy Ducha svatého, kdekoliv se vyskytnou. A pak ukázat těm druhým, že v tom a tom dobrém jsme spolu zajedno, a že na tomto poli tedy můžeme a máme spolupracovat.
Falešný ekumenismus zamlčuje rozdíly
Falešný ekumenismus je snaha zaretušovávat rozdíly a hledat vnější jednotu zapřením něčeho z vlastní víry. Stoupenci falešného ekumenismu popírají právě to, z čeho ekumenismus vyrostl. Pořád chtějí sjednocovat církev na základě nějaké vnější formy (pokud možno minimální, aby zahrnula všechny), a nikoliv na základě neustálého hledání pravých projevů Ducha a jejich ocenění podle osobní duchovní zralosti toho, u něhož se projevují.
Ekumenismus je účinný jenom v osobním styku
Podle mé zkušenosti je ekumenismus opravdu účinný jenom v osobním styku, protože lidské osoby jsou neopakovatelné. Je potřeba, aby se stal méně programem a více mentalitou. Jednou se chtěl kdosi ode mne s velkou vervou dozvědět, jak mě přijímají pravoslavní v Rumunsku. Odpověděl jsem mu suše: „Nechodím navštěvovat pravoslavné, ale jenom přátele, ať už katolické nebo pravoslavné, a přátelé mne přijímají vždycky pěkně. Mám jich tam mnoho.“
Zpracováno podle knihy: Duše poutníka, Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.
Slovo ekumenismus:
Ekumenismus propaguje jednotu křesťanů všech vyznání ve shodě s Ježíšovou modlitbou: »Aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě« (Jan 17,21). Ekumenické hnutí kromě toho, že podporuje setkávání a dialog mezi různými křesťanskými církvemi, se modlí také za jednotu. Z toho důvodu se každý rok v týdnu od 18. - 25. ledna koná »týden modliteb za jednotu křesťanů«. (zpracováno podle www.iencyklopedie.cz/ekumenismus2/)