V nezvyklou dobu uprostřed letních prázdnin se znovu rozjel náš už 10 let trvající seriál "Restituce církevního majetku". Novou zápletku, umožňující další díl, přinesla příprava jednání mezi Českou republikou a Vatikánem o jejich budoucích vzájemných vztazích.
Vedoucí představitelé církve žádají, aby se týkalo také jejího majetkového zabezpečení a tím otázky restitucí, státní vyjednávači ale tvrdí, že vnitrostátní otázky tohoto typu nepatří do mezistátních smluv. Jak je vidět, je nové pokračování seriálu jen další variací na výchozí téma a nepřináší v podstatě nic nového, církevní partner přesto oceňuje zlepšenou atmosféru jednání v posledních dvou letech. Uvážíme-li, jaká ta atmosféra předtím byla, pak je to pokrok snadno dosažitelný a zatím bez viditelného výsledku u jednacího stolu.
Novou kličku české vlády lze pro větší jasnost shrnout do věty "Teď se jedná na mezistátní úrovni, nepleťte do toho vaše majetkové starosti, ty jsou vnitřní záležitostí České republiky!" Bude samozřejmě zase nějakou chvíli trvat, než se nový zádrhel podaří sprovodit ze světa nebo nějak obejít a protože vláda od počátku hraje na prodloužení, vyzní tento díl seriálu v její prospěch, a až dojde na další ... to je ještě hodně daleko a kdoví, co se do té doby ještě stane!? Hlavní je, že zatím nebude třeba nic konkrétního dělat a hlavně nic vracet, atmosféra sem, atmosféra tam.
Církev dále ztrácí čas a jeho proslulý zub přitom nepřestává ohlodávat to, co snad stát nakonec přece jen uzná za natolik nezajímavé, že to církvi velkodušně vrátí. Třeba se mu ale před vysíláním dalšího dílu esriálu podaří vymyslet nějakou novou kličku a bude se moci začít zase od Adama? Potřebnou váhu jeho argumentům dodají vybrakovaná státní kasa a české veřejné mínění. Celý seriál nápadně připomíná projednávání stížnosti okradeného zahraničního turisty v Praze na policii. S čím jiným odtamtud vyjde na ulici než s bezceným cárem papíru, potvrzujícím to, co už věděl: totiž, že byl za bílého dne u nás okraden. Policie na něj ale byla už docela hodná - ty tam jsou přece doby totalitní bezohlednosti!
Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 16. srpna 2000
Novou kličku české vlády lze pro větší jasnost shrnout do věty "Teď se jedná na mezistátní úrovni, nepleťte do toho vaše majetkové starosti, ty jsou vnitřní záležitostí České republiky!" Bude samozřejmě zase nějakou chvíli trvat, než se nový zádrhel podaří sprovodit ze světa nebo nějak obejít a protože vláda od počátku hraje na prodloužení, vyzní tento díl seriálu v její prospěch, a až dojde na další ... to je ještě hodně daleko a kdoví, co se do té doby ještě stane!? Hlavní je, že zatím nebude třeba nic konkrétního dělat a hlavně nic vracet, atmosféra sem, atmosféra tam.
Církev dále ztrácí čas a jeho proslulý zub přitom nepřestává ohlodávat to, co snad stát nakonec přece jen uzná za natolik nezajímavé, že to církvi velkodušně vrátí. Třeba se mu ale před vysíláním dalšího dílu esriálu podaří vymyslet nějakou novou kličku a bude se moci začít zase od Adama? Potřebnou váhu jeho argumentům dodají vybrakovaná státní kasa a české veřejné mínění. Celý seriál nápadně připomíná projednávání stížnosti okradeného zahraničního turisty v Praze na policii. S čím jiným odtamtud vyjde na ulici než s bezceným cárem papíru, potvrzujícím to, co už věděl: totiž, že byl za bílého dne u nás okraden. Policie na něj ale byla už docela hodná - ty tam jsou přece doby totalitní bezohlednosti!
Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 16. srpna 2000
