Z filozofie sv. Tomáše Aquinského
Jak jsem přišel na to, že model, podle něhož Tomáš uvažuje o rozumovém poznání, je čtení? Na to bych nejprve odpověděl poukazem na to, že vícekrát vykládá sloveso intelligere jako vzniklé z intus-legere. Rozumové poznání tudíž chápe jako jakési vnitro-čtení neboli jako do nitra či do hlubin jdoucí a pronikající četbu.
Je však ještě hlubší důvod. Sama globální skutečnost světa a věcí, v něm se nacházejících, je u Tomáše chápána podle paradigmatu knihy.

Živočichové, kteří nemají rozum, ač dokonalostí svého smyslového poznání často předčí člověka, nejsou schopni provést onu vnitročetbu, která by ze smyslově vnímaných jednotlivin vytáhla jejich rozumem postižitelný obecný smysl.

Jsou v tom směru přirovnatelní k lidem, kteří neznají abecedu nebo neznají jazyk, v němž je kniha napsána. Ti sice knihu smysly vnímají dobře, ale nejsou schopni proniknout vnitročtením do jejího skrytého, obecného a jen rozumu přístupného smyslu. Že opravdu každá věc tohoto světa je jakoby jednou knihou a svět jakožto jejich soubor jako jednou obrovskou knihovnou jednoho jediného Autora, jenž ji v sobě odvěků myslí a pak toto své myšlení začal svou stvořitelskou činností jakoby psát, tisknout a vydávat, to plyne z celé Tomášovy filosofické teologie či teologické filosofie.

***

Ukázka z přednášky prof. Dr. Karla Skalického Th.D.: "Tomášovo pojetí činného rozumu a jeho historické předehry a dohry" z knihy HLEDÁNÍ PRAVDY O PRAVDĚ, kterou vydalo nakladatelství Trinitas.

Podstatnou část této přednášky naleznete zde


Další texty k tématu Teologie naleznete zde.