Slova Benedikta XVI. akademickému světu
Papežovo vystoupení před zástupci akademické obce, kde se, jak svědčí očití svědkové, papež cítil nejvíc „ve svém“, lze také chápat jako školu velmi kultivovaného, nenásilného dialogu, ve kterém se papež vůči názorům, které vidí jako nepřijatelné, vymezuje jasně, pevně a neútočně. Své pozice neobhajuje mocensky, ale racionálně.
Tak se nejprve vymezí proti názoru, že otázky víry, náboženství a etiky nemají dnes ve společnosti místo. Učiní to jednoduchým a velmi logickým sřetězením pojmů svoboda - její smysl - hledání pravdy. A to ještě s připomenutím, že univerzity, dnešní intelektuální chlouba vyspělých společností, mají svůj původ v křesťanství:
Ačkoliv někteří namítají, že otázky náboženství, víry a etiky nemají místo ve světě kolektivního myšlení, takový názor není vůbec samozřejmý. Svoboda, která je předpokladem pro používání rozumu - ať je to na univerzitě nebo v církvi - má svůj smysl: je určena k hledání pravdy a jako taková je principem křesťanství, které ve skutečnosti vedlo ke vzniku univerzit.
Tato slova také připomínají, že svoboda, které se mnoho lidí dnes cení takřka nade všechno, nemá svůj smysl jen v tom, že představuje osvobození od diktátu a ujařmení. Není to jen svoboda od něčeho, ale svoboda k něčemu: její smysl je (také a zejména) v tom, že umožňuje hledání pravdy. Protože tam, kde je pouze diktát, prostor pro hledání pravdy není - ta byla a je například totalitními ideologiemi už jaksi „předem dána“. Touhu po svobodě a pravdě vidí papež jako trvalou součást lidské povahy. Uspokojování této touhy ale není monopolem křesťanství. Benedikt XVI. říká:
Na tuto touhu se snaží odpovědět náboženská víra, různá umění, filosofie, teologie a jiné vědní obory, každý svou vlastní metodou, a to jak ukázněnou reflexí, tak zdravou praxí.
Spojení svobody a pravdy se objevuje v papežových projevech opakovaně. Můžeme ho charakterizovat jako etické poselství, pochopitelné a přijatelné i daleko za hranicemi křesťanství. Je to ale poselství, které je třeba také promýšlet adekvátním způsobem v oblasti křesťanství, kde se setkává zjevená pravda s pravdou lidským rozumem poznanou, což představuje zvláštní situaci, která je za hranicemi křesťanství (a náboženství vůbec) poněkud obtížně chápaná.
***
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
Ačkoliv někteří namítají, že otázky náboženství, víry a etiky nemají místo ve světě kolektivního myšlení, takový názor není vůbec samozřejmý. Svoboda, která je předpokladem pro používání rozumu - ať je to na univerzitě nebo v církvi - má svůj smysl: je určena k hledání pravdy a jako taková je principem křesťanství, které ve skutečnosti vedlo ke vzniku univerzit.
Tato slova také připomínají, že svoboda, které se mnoho lidí dnes cení takřka nade všechno, nemá svůj smysl jen v tom, že představuje osvobození od diktátu a ujařmení. Není to jen svoboda od něčeho, ale svoboda k něčemu: její smysl je (také a zejména) v tom, že umožňuje hledání pravdy. Protože tam, kde je pouze diktát, prostor pro hledání pravdy není - ta byla a je například totalitními ideologiemi už jaksi „předem dána“. Touhu po svobodě a pravdě vidí papež jako trvalou součást lidské povahy. Uspokojování této touhy ale není monopolem křesťanství. Benedikt XVI. říká:
Na tuto touhu se snaží odpovědět náboženská víra, různá umění, filosofie, teologie a jiné vědní obory, každý svou vlastní metodou, a to jak ukázněnou reflexí, tak zdravou praxí.
Spojení svobody a pravdy se objevuje v papežových projevech opakovaně. Můžeme ho charakterizovat jako etické poselství, pochopitelné a přijatelné i daleko za hranicemi křesťanství. Je to ale poselství, které je třeba také promýšlet adekvátním způsobem v oblasti křesťanství, kde se setkává zjevená pravda s pravdou lidským rozumem poznanou, což představuje zvláštní situaci, která je za hranicemi křesťanství (a náboženství vůbec) poněkud obtížně chápaná.
***
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
