Štepán - konvertita, nadšený hlasatel víry a první mučedník pro Krista

Krev prolitá mučedníky je semenem, z něhož vyrůstají noví křesťané, řekl později křesťanský spisovatel Tertulián. Kameny, které zabily Štěpána, aby bylo zničeno jeho učení a jeho společenství, se tak paradoxně staly stavebními kameny církve – církve jako společenství lidí, „živých kamenů“.

Jako obrovský kamenný ukazováček stojí jižní věž vídeňského chrámu sv. Štěpána mezi okolostojícími budovami. Ukazuje k nebi a spolu s gotickým dómem, který k ní patří, připomíná mladého muže jménem Štěpán, který byl jako první z křesťanů zabit, protože uvěřil v Ježíše Krista a svou víru také vyznal. 

Nový zákon nám ve Skutcích apoštolů sděluje, že Štěpán byl jedním ze sedmi mužů, kteří byli na návrh dvanácti apoštolů zvoleni prvotní křesťanskou církví v Jeruzalémě, aby plnili sociálně-charitativní úkoly. Všichni měli řecká jména, nebyli tedy křesťany židovského, ale pohanského původu. Apoštolové na ně s modlitbou vkládali ruce. Od té doby se v křesťanských církvích užívá tento ritus uvedení do úřadu. Štěpán, jmenovaný jako první, měl v kruhu těchto sedmi mužů asi podobné vedoucí postavení jako Petr mezi apoštoly.

Štěpán, muž plný víry a Ducha svatého, jak ho charakterizuje biblický text, později nevystupuje jako pečovatel o chudé, ale jako nadšený a nadšení budící hlasatel víry v kázáních a teologických sporech. Učinil také mnoho zázraků. Mluvil o Kristu novým způsobem a brzy vyprovokoval své protivníky k jednání. „Nemohli však obstát,“ říkají Skutky apoštolů, „před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.“ Evangelista Lukáš, autor Skutků apoštolů, vytvořil v této knize velkolepou, přesvědčivou Štěpánovu řeč, která má v dramatickém vyhrocení vysvětlit, proč byl Štěpán pro toto kázání ukamenován jako svědek Ježíše Krista. Mluví jasně a způsobem, který volá k následování, o tom novém, co přináší křesťanství – přes všechno, co zůstává společné se židovstvím. Odmítavá reakce rozzlobených židovských posluchačů je popsána dramaticky: „Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. Dali se do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli, vyhnali ho ven za město a začali ho kamenovat. Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: ‚Pane, nepřičítej jim tento hřích.‘ A po těchto slovech skonal.“

I přes pronásledování prvních křesťanů, které začalo Štěpánovým usmrcením, a možná i díky němu mladé křesťanství sílilo. Krev prolitá mučedníky je semenem, z něhož vyrůstají noví křesťané, řekl později křesťanský spisovatel Tertulián. Kameny, které zabily Štěpána, aby bylo zničeno jeho učení a jeho společenství, se tak paradoxně staly stavebními kameny církve – církve jako společenství lidí, „živých kamenů“. To připomínají i mnohé evropské kostely, které nesou Štěpánovo jméno: mezi jinými dómy ve Vídni, Pasově a Řezně i velkolepá katedrála v Bourges ve Francii. V České republice je sv. Štěpánovi zasvěcena katedrála v Litoměřicích. A kostel sv. Štěpána je mimo jiné i nejýše položený kostel v ČR - na Kvildě na Šumavě (1096 m.n.m.).

 

Z knihy: Egon Kapellari - Známé osobnosti tváří v tvář smrti
Nadpis, perex a mezititulky: redakce webu pastorace.cz