Říká se, že tajemství Nejsvětější Trojice je nepochopitelné,
a snad tomu tak doopravdy je.
 
A přece je tak prosté, když ho žiješ!
Když ho zakoušíš, není nic, co by bylo jasnější a pravdivější.

Čím by byl Otec bez Ježíše?
A čím by byl Ježíš bez Otce?
A kde by byla plnost a láska bez Ducha, který je spojuje? Který ze tří činí jedno?
 
 
Zamysleli jste se někdy nad Ježíšovým výkřikem v noci?
Nad jeho modlitbou v poušti či v Getsemanech?
Kdyby nebylo Otce, který mu odpovídá,
co by mu vlastně zbylo - a co by zbylo nám?

Jak hrozná by musela být osamělost Boha
uzavřeného do své děsivé jednoty!

Avšak Ježíš vykřikl a Otec mu odpověděl.
A jejich věčná jednota, to je Láska.


Jakou radostí je Duch!
Ze tří činí jedno
a v této znovunalezené jednotě spočívá veškerá Boží blaženost!
Všechno je jeden, všechno jsou tři.

V jednotě se dáváme do pohybu,
avšak v Trojici objímáme Boží plnost.

Dokonalost je v Trojici.
Já, Ty, Láska.
Otec, Syn, Duch.
Duch je objetí,
které činí ze tří jedno
a obdarovává tě radostí z této jednoty. 
 
(Carlo Carretto, Hledal jsem a nalezl jsem,
nakl. Cesta, str. 91n)