Když první dva mladí učedníci začali následovat Ježíše, vtiskla se jim tato zkušenost do paměti tak, že si zapamatovali dokonce i hodinu: „Bylo kolem čtyř hodin odpoledne“ (Jan 1,39). Tuto epizodu pak zapsal (již jako stařec) evangelista Jan jako živou vzpomínku z mládí.
Ježíš rozněcuje srdce
Kristus jim pak cestou položil rozhodující otázku: „Co byste chtěli?“ Ježíš v oné chvíli potkal dva hledající, zdravě znepokojené mladíky. Vždyť, co by to bylo za mládí, pokud by bylo spokojené a nekladlo si otázku po smyslu? Mladí, kteří nic nehledají, jsou předčasně zestárlí. Ježíš v celém evangeliu, při všech setkáních, které se mu na cestách namanou, vystupuje jako ten, kdo rozněcuje srdce. Proto klade onu otázku, aby mohla vyjít najevo touha po životě a štěstí přebývající v nitru každého mladého člověka: „Co hledáš?“
Jak objevit svoje povolání
v tomto světě?
Janovo a Ondřejovo povolání začalo jiskrným setkáním s Ježíšem. Tento začátek přátelství s Kristem je natolik silný, že tvoří základ životního a citového vztahu s Ním. Po setkání s Ježíšem se nevracejí ukolébáni domů, nýbrž ihned strhují také svoje bratry – Šimona a Jakuba. Vyhledají je a řeknou jim: „Našli jsme Mesiáše.“ Stanou se tak hned misionáři. Jejich setkání s Ježíšem bylo tak úchvatné a obšťastňující, že si onen den, který osvítil a zorientoval jejich mládí, zapamatovali navždy.
Jak objevit svoje povolání v tomto světě? Mnoha způsoby, avšak tento evangelní úryvek nám říká, že prvním ukazatelem je radost ze setkání s Ježíšem. Manželství, zasvěcený život - každé pravé povolání - začíná setkáním s Ježíšem, který nám dává radost a novou naději. Skrze zkoušky a těžkosti nás přivádí ke stále plnějšímu a většímu setkání s Ním, k plné radosti.
Pán nechce muže a ženy, kteří za Ním jdou neradi, aniž by v srdci zakoušeli toto vanutí radosti. Ježíš chce lidi, kteří zakusili, že být s Ním skýtá nezměrné štěstí, které lze v životě každý den obnovovat. Také já bych se proto dnes chtěl zeptat: „Ty, kdo jsi mladý, co hledáš? Co hledáš ve svém srdci?“
