„Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“ (Mt 5,7).
Všichni sice chtějí, aby se s nimi nakládalo podle milosrdenství,
je však jen málo těch, kdo se sami k druhým chovají milosrdně.
Člověče, jak se můžeš opovažovat dožadovat se toho, co ty sám druhým odpíráš?
Kdo si přeje, aby došel milosrdenství na zemi,
musí se chovat na zemi milosrdně vůči ostatním.
Když si tedy všichni přejeme, aby s námi bylo jednáno milosrdně,
snažme se učinit si v tomto světě z milosrdenství štít,
aby se pro nás stalo na onom světě tím, co nám obstará plnost spásy.
V nebi je totiž takové milosrdenství,
k němuž se člověk dostává jedině na základě vlastního milosrdného
počínání v tomto světě.
(Caesarius z Arles, Kázání 25,1, v CCL 103, 11 a dále)
