Vrátil jste se z polského Hnězdna, kde jste se účastnil 12. - 14. března kongresu "Evropa Ducha" s podtitulem "Křesťané v procesu integrace Evropy". Jak na Vás kongres zapůsobil?
Jeho smyslem bylo ukázat, že křesťanství je živé a že i dnes mohou křesťané Evropu inspirovat. Z přednášek a diskuzí vyplynulo, že nové Evropě chybí to, co by mělo být vlastní právě křesťanovi: myslet na druhého, nejen na sebe.
Který příspěvek vás nejvíce zaujal?
Především Michel Camdessus, bývalý prezident Mezinárodního měnového fondu. Byl jsem překvapen, co pro tohoto člověka "od peněz" znamená víra a křesťanský nárok myslet na druhého.
Jak se v procesu sjednocování Evropy angažují čeští a moravští křesťané ve srovnání s křesťany ze sousedních zemí?
Nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně jsem si uvědomil, oč přišel český národ, když před tisíci lety vyhnal svatého Vojtěcha. Mohla to být Praha, která by spojenectvím s církví získala arcibiskupství a krále, a tedy mnohem významnější roli v evropských dějinách. Zdá se mi však, že se postoj Čechů nezměnil. Nepoučili jsme se. Náš národ se k evangeliu, které právě dnes tolik potřebuje, obrací zády. Co se týče nás, křesťanů, domnívám se, že vědomí spoluzodpovědnosti za druhé, a tedy i za Evropu je třeba ještě víc probouzet a rozvíjet.
***
Zpracováno podle Katolického týdeníku č. 13/2004.
Další texty k tématu Církev naleznete zde.
Další texty k tématu společnost naleznete zde.
Další texty k tématu křesťanství.